7 C 67/2024-21 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 35 350 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, , dle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částku ve výši 27 500 Kč převedla na tzv. účet zákazníka, a to dne , datum, , zbytek peněžitých prostředků ve výši 2 500 Kč, převedla žalobkyně na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky žalobkyni vrátit ve 25 splátkách, přičemž celková cena úvěru činila 40 000 Kč. Jelikož žalovaný splátky nehradil řádně a včas, žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni , datum, . Žalobkyně nárokuje na žalovaném uhrazení dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč, dlužných úroků ve výši 2 047 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč, částku 1 497 Kč jakožto smluvní pokutu za tři opožděné splátky po splatnosti úvěru (3 x 499 Kč) a smluvní pokuty 0,1 % denně z částky 32 047 Kč od 27. 12. 2023 do 11. 2. 2024 celkem ve výši 1 506 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit ve 25 měsíčních splátkách, RPSN činila 44,5 %, smluvní úrok z prodlení činil 15 %. V článku IV. odst. 2 písm. b) se žalovaný jako zákazník zavázal žalobkyni jako poskytovateli pro případ, že se úvěr stane v důsledku prodlení žalovaného splatným, zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to za každý den prodlení. Z bonity smlouvy o úvěru a tabulky umoření pro smlouvu č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala dluh ve výši 32 047 Kč. Z důvodu, že žalovaný řádně nehradil stanovené splátky, žalobkyně ho opakovaně vyzývala k jejich úhradě, a to upomínkami ze dne , datum, a , datum, , následně žalobkyně dopisem ze dne , datum, informovala žalovaného o skutečnosti, že celý úvěr ke dni , datum, zesplatnila a opět žalovaného vyzvala k úhradě dluhu.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2048 o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.6. Podle § 1968 o. z., který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení.7. Podle § 1969 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.8. Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem vyplývajícím ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o.z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě úvěrové smlouvy poskytla žalovanému úvěr, který žalovaný dosud nesplatil. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když přiznal žalobkyni nárok na uhrazení dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč, dlužných úroků ve výši 2 047 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč, částku 1 497 Kč jakožto smluvní pokutu za tři opožděné splátky po splatnosti úvěru (3 x 499 Kč) a smluvní pokuty 0,1 % denně z částky 32 047 Kč od 27. 12. 2023 do 11. 2. 2024 celkem ve výši 1 506 Kč, a žalobkyni dále přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 946 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 768 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 350 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil, jelikož z vlastní činnosti zjistil, že žalobkyně vede u zdejšího soudu více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o.s.ř.10. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.