8 C 144/2024-23 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala na žalovaných zaplacení částky 43 781,81 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , (dále jen „původní věřitel“) se žalovanými dne , datum, uzavřela smlouvu úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovaným úvěr ve výši 48 000 Kč a žalovaní se zavázali vrátit poskytnuté peněžní prostředky v 59 měsíčních splátkách po 1 178 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 15,90 % ročně. Žalovaní se rovněž zavázali uhradit také poplatky účtované v souvislosti s poskytnutím úvěru dle předmětné smlouvy. Žalovaní však úvěr nespláceli řádně a včas, žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 42 281,81 Kč, úroku z úvěru ve výši 5 912,23 Kč, úroku z prodlení ve výši 2 138,62 Kč, poplatků ve výši 1 500 Kč, úroků z úvěru ve výši 15,90 % ročně z dlužné jistiny ve výši 42 281,81 Kč od 6. 10. 2009 do zaplacení, úroků z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, z jistiny a poplatků ve výši 43 781,81 Kč od , datum, do zaplacení. Žalovaní svůj dluh neuhradili ani přes předžalobní upomínku.2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalované, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož ani jeden z účastníků na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že původní věřitel pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupil žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“). Žalovaní byli o postoupení pohledávky vyrozuměni oznámením ze dne 16. 12. 2015 ve smyslu ustanovení § 1882 o.z., které bylo zasláno téhož dne, jak plyne z poštovního podacího archu.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, je zřejmé, že žalovaní a původní věřitel uzavřeli úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 o.z., obsahující závazek poskytnou žalovaným úvěr ve výši 48 000 Kč, následně proti povinnosti žalovaných splácet úvěr v 59 měsíčních splátkách po 1 178 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 15,90 %. Z interního účetního dokladu ze dne 17. 1. 2008 bylo zjištěno, že žalovaní čerpali úvěr ve výši 48 000 Kč. Z historického výpisu ze dne 8. 7. 2009 bylo zjištěno, že zůstatek úvěru ke dni , datum, činil 42 281,81 Kč, úvěrové poplatky 1 500 Kč, splatné úroky 4 268,88 Kč, úroky po splatnosti 3 204,44 Kč. Z výzvy k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne 27. 4. 2009 bylo zjištěno, že původní věřitel zesplatnil úvěr žalovaných. Před podáním žaloby byli žalovaní vyzváni k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, , odeslanou dle podacího lístku dne , datum, .5. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.7. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Smlouvou o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovanými byla uzavřena smlouva podle ustanovení § 2390 a násl. o.z., na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovaným peněžité plnění ve výši 48 000 Kč, žalovaní však úvěr nespláceli řádně a včas, načež došlo k zesplatnění celého úvěru. Vedle úhrady dlužné částky 43 781,81 Kč vznikl žalobkyni rovněž nárok dle smlouvy na úhradu kapitalizovaného úroku ve výši 5 912,23 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2138,62 Kč, 15,9 % úroku ročně z částky 42 281,81 Kč od 6. 10. 2009 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o.z., ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ohledně nároku žalobkyně na kapitalizovaný úrok ve výši 1 643,35 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 136,08 Kč má soud za to, že z historického výpisu ze dne , datum, vyplývá, že kapitalizované úroky činily částku 4 268,88 Kč, nikoliv částku 5 912,23 Kč a kapitalizované úroky z prodlení činily částku 1 002,54 Kč, nikoliv částku 2 138,62 Kč, jak tvrdí žalobkyně. Soud tedy výrokem II. rozhodl tak, že se žaloba ohledně kapitalizovaných úroků ve výši 1 643,35 Kč a ohledně kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 136,08 Kč, zamítá.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 222,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 752 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 781,81 Kč sestávající z částky 2 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 480 Kč ve výši 1 990,80 Kč.9. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.