8 C 146/2024-22 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 62 420,06 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ke kreditní kartě [ulice] spořitelny do výše úvěrového limitu 30 000 Kč. Na základě dodatku ze dne [datum] byla změněna výše úvěrového limitu na 60 000 Kč. Žalovaný však svůj dluh žalobkyni neuhradil, žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení: jistiny ve výši 62 420,06 Kč, úroku ve výši 4 713,18 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 8,05 % p.a. z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 4 355,34 Kč, který je tvořen úrokem z prodlení ve výši zákonné z dlužné jistiny a poplatků za období od [datum] do [datum], úroku ve výši 8,05 % p.a. z částky 62 420,06 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši zákonné z částky 62 420,06 Kč od [datum] do zaplacení.2. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, když ani jeden z účastníků na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání., právnická osoba, žádosti o poskytnutí úvěru [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 110 000 Kč. V návaznosti na to byla, téhož dne mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 110 000 Kč. Žalovaný se naproti tomu zavázal splatit úvěr s úrokem ve výši 7,90 % ročně, RPSN činila 8,19 %. Z dodatku ke smlouvě ze dne [datum] bylo zjištěno, že nová výše RPSN činila 23,44 %, nová výše měsíční splátky činila 5 576,79 Kč a nová částka, kterou je třeba zaplatit, činila 66 921,46 Kč. Z důvodu, že žalovaný své závazky vůči žalobkyni řádně a včas nesplácel, zesplatnila žalobkyně veškeré pohledávky vůči žalovanému s účinností ke dni [datum] (viz oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum]). Žalovaný byl opakovaně ze strany žalobkyně vyzýván k úhradě dluhu, jak je patrné z doložených upomínek a z předžalobní výzvy ze dne [datum], odeslané dne [datum], jak plyne z potvrzení podání.4. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.6. Soud žalobu shledal důvodnou, když bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 o.z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr v celkové výši 110 000 Kč. Žalovaný však porušil svou povinnost vrátit žalobkyni řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky. Žalobkyni tak vedle práva na úhradu dlužné jistiny vzniklo i právo na kapitalizovaný úrok ve výši 4 713,18 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 355,34 Kč, úrok 8,05% ročně z částky 62 420,06 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., ve výši 15 % ročně z částky 62 420,06 Kč od [datum] do zaplacení, nikoliv ve výši 30 %, jak nárokovala žalobkyně, proto byla žaloba ohledně 15 % úroku ročně z částky 62 420,06 Kč od [datum] do zaplacení výrokem II. zamítnuta.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 537,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 498 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 62 420,06 Kč sestávající z částky 3 620 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení a návrh ve věci samé) a z částky 1 810 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 950 Kč ve výši 2 089,50 Kč.8. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.