8 C 223/2024-27 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala na žalovaných zaplacení částky 35 471,40 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , (dále jen „původní věřitel“) se žalovanými dne , datum, uzavřela smlouvu úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovaným úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaní se zavázali vrátit poskytnuté peněžní prostředky v 71 měsíčních splátkách po 1 064 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 14,90 % ročně. Žalovaní se rovněž zavázali uhradit také poplatky účtované v souvislosti s poskytnutím úvěru dle předmětné smlouvy. Žalovaní však úvěr nespláceli řádně a včas, žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 34 271,40 Kč, úroku z úvěru ve výši 3 642,91 Kč, úroku z prodlení ve výši 1 690,66 Kč, poplatků ve výši 1 200 Kč, úroků z úvěru ve výši 14,90 % ročně z dlužné jistiny ve výši 34 271,40 Kč od 28. 4. 2009 do zaplacení, úroků z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, z jistiny a poplatků ve výši 35 471,40 Kč od 28. 4. 2009 do zaplacení. Žalovaní svůj dluh neuhradili ani přes předžalobní upomínku.2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalované, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož ani jeden z účastníků na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že původní věřitel pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupil žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“). Žalovaní byli o postoupení pohledávky vyrozuměni oznámením ze dne , datum, ve smyslu ustanovení § 1882 o.z., které bylo zasláno téhož dne, jak plyne z poštovního podacího archu.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, je zřejmé, že žalovaní a původní věřitel uzavřeli úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 o.z., obsahující závazek poskytnou žalovaným úvěr ve výši 50 000 Kč, následně proti povinnosti žalovaných splácet úvěr v 71 měsíčních splátkách po 1 064 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 14,90 %. Z interního účetního dokladu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaní čerpali úvěr ve výši 50 000 Kč. Z historického výpisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že zůstatek úvěru ke dni , datum, činil 34 271,84 Kč, úvěrové poplatky 1 200 Kč, splatné úroky 2 394,66 Kč, úroky po splatnosti 1 586,13 Kč. Z výzvy k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že původní věřitel zesplatnil úvěr žalovaných. Před podáním žaloby byli žalovaní vyzváni k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, , odeslanou dle podacího lístku téhož dne.5. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.7. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Smlouvou o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovanými byla uzavřena smlouva podle ustanovení § 2390 a násl. o.z., na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovaným peněžité plnění ve výši 50 000 Kč, žalovaní však úvěr nespláceli řádně a včas, načež došlo k zesplatnění celého úvěru. Vedle úhrady dlužné částky 35 471,40 Kč vznikl žalobkyni rovněž nárok dle smlouvy na úhradu kapitalizovaného úroku ve výši 3 642,91 Kč, 14,9% úroku ročně z částky 34 271,40 Kč od 28. 4. 2009 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ohledně nároku žalobkyně na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 126,90 Kč má soud za to, že z historického výpisu ze dne , datum, vyplývá, že jistina byla placena do , datum, . Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 34 271,40 Kč od , datum, do zesplatnění dne , datum, činí částku 1 126,90 Kč. Soud tedy výrokem II. rozhodl tak, že se žaloba ohledně kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 563,76 Kč, zamítá.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 598 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 420 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 471,40 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.9. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.