8 C 294/2024-15 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala zaplacení částky 5 580 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uhradila žalované zálohovou fakturu č. , RČ, ve výši 5 580 Kč za neobjednané služby, a to na základě omylu, ve který uvedla žalovaná žalobkyni. Žalobkyně si žádné služby od žalované neobjednala a žalovanou ani nebyly žádné služby poskytnuty. Proto považuje žalobkyně zaplacenou částku za bezdůvodné obohacení žalované. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě částky e-mailem a následně předžalobní upomínkou ze dne , datum, .Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, soud žalovanou vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení uvedeného usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s ním. Zároveň žalovanou vyzval k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo rozhodnuto bez ústního jednání a poučil ji o následcích nesplnění této výzvy.Dne , datum, bylo shora uvedené usnesení doručeno žalované do datové schránky fikcí. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.S ohledem na shora uvedené tak soud rozhodl rozsudkem pro uznání s odkazem na ustanovení § 153a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, přičemž se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír ve smyslu ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou.V návaznosti na ustanovení § 153a odst. 4 o. s. ř., přičemž platí, že jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání, soud rozhodl bez nařízení jednání.V posuzované věci se jedná o spor z titulu bezdůvodného obohacení. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. , spisová značka, .O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.