8 C 329/2024-18 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit částku 13 680 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že se jedná o nárok žalobkyně na zaplacení dlužného jízdného a přirážky k jízdnému, když se žalovaná přepravovala prostředkem městské hromadné dopravy a při kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Soudem byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná se , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, provozovaným žalobkyní, a to , Anonymizováno, , datum, , Anonymizováno, č. , hodnota, , dne , datum, , Anonymizováno, č. , hodnota, , dne , datum, , Anonymizováno, č. , hodnota, , dne , datum, , Anonymizováno, č. , hodnota, , dne , datum, , Anonymizováno, č. , hodnota, , dne , datum, , Anonymizováno, č. , hodnota, , , Anonymizováno, , datum, , Anonymizováno, č. , hodnota, , dne , datum, trolejbusem č. , hodnota, , dne , datum, , Anonymizováno, č. , hodnota, , když byla kontrolována pověřenou osobou žalobkyně a na jeho výzvu se neprokázala platným jízdním dokladem, totožnost žalované byla zjištěna z občanského průkazu. Na místě poté nezaplatila ani jízdné vždy ve výši 20 Kč ani přirážku k jízdnému vždy ve výši 1 500 Kč, jejichž výše vyplývá z přepravních podmínek žalobkyně a tarifu MHD.4. Žalovaná nezaplatila stanovené jízdné a tímto svým jednáním porušila povinnost plynoucí jednak z § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ale i ze zákona. Dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu (§7 odst. 5) a dle tarifu žalobkyně je proto povinna uhradit cenu jízdného 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou uskutečněnou jízdu. Vzhledem k těmto skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 680 Kč s úrokovým příslušenstvím dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.5. Soud dále uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a odměny za dva úkony po 100 Kč, které soud přiznal v souladu s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.7. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.