8 C 36/2024-16 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky 94 948,04 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy [číslo] kterou dne [datum] účastníci uzavřeli s tím, že na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 100 000 Kč proti povinnosti žalovaného vrátit takto poskytnutou částku do 96 měsíců. Žalovaný uhradil celkem částku 28 287 Kč. Dále pak neuhradil ničeho a dne [datum] byl úvěr zesplatněn. Žalobkyně žalobou vedle jistiny ve výši 92 849,04 Kč dále požadovala zaplacení nákladů na vymáhání ve výši 599 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání., právnická osoba, předložených listinných důkazů ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu o hotovostním úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru (dále též jen„ smlouva“). Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému částku 100 000 Kč. Žalovaný dle výpisu čerpání, splátek a úhrad čerpal celkem úvěr ve výši 100 000 Kč. Dle tohoto výpisu bylo prokázáno, že žalovaný žalobkyni uhradil celkem částku 28 287 Kč, dále pak neuhradil ničeho a žalobkyně tak úvěr ke dni [datum] zesplatnila, jak bylo zjištěno z dopisu žalobkyně ze dne [datum]. Žalobkyně rovněž prokázala, že žalovanému byla zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní výzva ze dne [datum], která byla předána k poštovní přepravě žalovanému dne [datum], jak plyne z podacího archu.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.6. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.7. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z předložených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že jeho povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo.8. Soud žalobu shledal důvodnou. Po provedeném dokazování učinil soud právní závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 o.z. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr celkem ve výši 100 000 Kč, kdy uhradil pouze 28 287 Kč a dále mu byly účtovány náklady na vymáhání 599 Kč a smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou částek dle věty předchozí, je žalobkyně oprávněna požadovat dále kapitalizovaný úrok, kapitalizovaný zákonný úrok a úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. a soud tedy žalobě, s ohledem na shora uvedené, vyhověl v plném rozsahu, kdy kapitalizovaný zákonný úrok je vypočítán ve správné výši.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 709,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 798 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 94 948,04 Kč sestávající z částky 4 900 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 2 450 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 150 Kč ve výši 2 761,50 Kč.10. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.11. , adresa, k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.