8 C 409/2023-25 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 27 093,24 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne [datum] s žalovanou smlouvu o úvěru na částku 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr s příslušenstvím uhradit spolu s poplatkem 12 676,29 Kč, a to do [datum]. Z právní předchůdkyně žalobkyně byla pohledávka za žalovanou následně postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná žalobkyni neuhradila ničeho ani přes předžalobní výzvu k úhradě dluhu, která byla zaslána dne [datum].2. Žalobkyně doplnila žalobu podáním ze dne [datum] když uvedla, že opravuje žalobní návrh v části data uzavření smlouvy o postoupení pohledávek mezi původním věřitelem a žalobkyní, kdy správně má být: [datum].3. Žalobkyně podáním ze dne [datum] vzala žalobu částečně zpět, když uvedla, že z titulu smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] čerpala žalovaná 8 306,70 Kč. Žalobou dále žalobkyně požaduje částku ve výši 12 676,29 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru. Na částku 11 693,30 Kč nedisponuje žalobkyně žádným listinným dokladem. [příjmení] 11 693,30 Kč představuje nesplacené úvěrové finanční prostředky z jiné smlouvy o úvěru uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní. Žalobkyně v žalobním návrhu zjevnou písařskou chybou nesprávně uvedla:„ Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 12 676,29 Kč“ Žalobkyně proto a z důvodu zjevné chyby v psaní opravuje údaj v návrhu na správné:„ Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 8 306,70 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 12 676,29 Kč“ Proto žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, co do částky 6 110,25 Kč včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 6 110,25 Kč ode dne [datum] do zaplacení.4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum], ze seznamu postoupených pohledávek, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovanou, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem ze dne [datum], načež doložila doklad o doručení z téhož dne.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které se právní zástupkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku 20 000 Kč, žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit s navýšením 12 % ročně a poplatkem za úvěr 12 676,29 Kč ve lhůtě do 12 měsíců. RPSN smlouvy o úvěru činí 197,69 % ročně. V citované smlouvě si strany dohodly pro případ porušení povinnosti dlužníka (žalované) zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze splatné jistiny. Z potvrzení o platbě od [právnická osoba], bylo zjištěno, že na účet žalované [bankovní účet], [variabilní symbol] byla připsána částka ve výši 8 306,70 Kč dne [datum]. Ze zprávy ČSOB ze dne [datum] bylo zjištěno, že na účet žalované byla připsána částka 8 306 Kč a to v květnu 2021.6. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke , podezřelý výraz, nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.8. Podle § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Dle nálezu Ústavního soudu [ústavní nález] výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením o.z., ale především s článkem 36 Listiny.11. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], dále sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.12. Mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Uzavřenou smlouvu o úvěru jakožto hlavní listinný důkaz předložený žalobkyní, považoval soud za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva o úvěru se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle § 588 věta první o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle § 577 o.z. je vyloučena. Právní předchůdkyně žalobkyně zneužila absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských.13. Dle údajů [příjmení] [příjmení] činila průměrná úroková sazba s fixací sazby do jednoho roku v květnu 2021 10,12 % ročně. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu by bylo možné akceptovat trojnásobek, to je 23,34 % ročně. V daném případě však RPSN představovalo 197,69 %. Přestože RPSN není totéž co úrok, když tato sazba vyjadřuje právě celkové náklady úvěru jako roční procento, je zřejmé, že procento navýšení úvěrované částky dle posuzované smlouvy ani zdaleka neodpovídá obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty. Na smlouvu jako celek je tak třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1, § 588 o.z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele jakožto slabší smluvní strany. Soud si je vědom ustanovení § 576 a 577 o.z., v nichž se hovoří toliko o neplatnosti části smlouvy, avšak tato ustanovení nelze na daný případ aplikovat. Uzavře-li smlouvu o úvěru věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C [číslo]).14. Podle § 96 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.15. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu po podání návrhu částečně zpět, soud výrokem II. rozhodl tak, že řízení v částce 6 110,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % od [datum] do zaplacení, zastavil.16. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud nárok žalobkyně vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z., kdy žalovaná se na úkor žalobkyně plněním, které jí poskytla na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatila, a proto je povinna vydat žalobkyni částku představující dlužnou jistinu úvěru 8 306,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb, v návaznosti na oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] odeslanou téhož dne, která se dle § 573 o.z. dostala do sféry žalované dne [datum], splatnost dluhu nastala 3 dny po doručení výzvy, [datum] se žalovaná ocitla v prodlení. Ve zbytku musela být žaloba výrokem III. jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlo