8 C 465/2023-16 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 82 978,46 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr ve výši 120 000 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splatných splátek, které nebyly hrazeny řádně a včas, načež žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalobkyně nárokuje na žalované zaplacení částky 82 978,46 Kč, úrok 9,9 % ročně z částky 80 182,46 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 80 182,46 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 %, kapitalizovaný úrok ve výši 7 495,43 Kč od [datum] do [datum], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 850,24 Kč od [datum] do [datum]. Žalovaná neuhradila dluh ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum].2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas již v žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu nereagovala a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.3. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Ze smlouvy o úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“) má soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 120 000 Kč. Zápůjční úroková sazba byla ujednána ve výši 9,90 % ročně, RPSN činila 10,35 %. Z historického výpisu úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že zůstatek úvěru činí 80 182,46 Kč. Žalobkyně zesplatnila úvěr žalované ke dni [datum], jak plyne z dopisu ze dne [datum]. Žalobkyně rovněž prokázala, že žalované zaslala prostřednictvím právní zástupkyně předžalobní upomínku ze dne [datum].4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2665 o.z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.6. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení.7. Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.8. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o.z., a to ve formě spotřebitelského úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 120 000 Kč, který žalovaná čerpala. Žalovaná se zavázala tyto prostředky splácet, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnila. Žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Soud tak žalobou uplatněným nárokům vyhověl.9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku v účinném znění ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 779,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 320 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 82 978,46 Kč sestávající z částky 4 420 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 2 210 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 950 Kč ve výši 2 509,50 Kč.11. , adresa, k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.