9 C 122/2024-35 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení celkem částky 473 672 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu číslo [spisová značka], na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 449 000 Kč za účelem zaplacení kupní ceny předmětu financování. [ulice] úroková sazba byla sjednána ve výši 16,947534 % ročně. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr v 84 měsíčních splátkách po 9 152 Kč, a to s konečnou splatností dne [datum] Celkem měl žalovaný takto zaplatit částku 768 768 Kč Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Protože žalovaný porušil svou povinnost splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni [datum] a vyzvala žalovaného oznámením o zesplatnění úvěru ze dne [datum] k zaplacení celého úvěru. Dlužná částka ke dni zesplatnění byla vyčíslena na 473 672 Kč. Od doby zesplatnění do dne podání žaloby neuhradil žalovaný žádnou platbu. Žalovaná částka se tak sestává z dlužných splátek do data zesplatnění úvěru ve výši 27 456 Kč, z obchodního úroku ve výši 4 556 Kč, z nesplacené jistiny ve výši 439 930 Kč, ze smluvních sankcí ve výši 1 000 Kč a z účelně vynaložených nákladů ve výši 730 Kč. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalovaný je občanem Bulharska, tím je dán mezinárodní prvek. Zdejší soud je mezinárodně příslušný podle čl. 17 bod 1. písm. c) Nařízení č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech podle bydliště žalovaného. Podle čl. 6 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy je rozhodným právem právní řád České republiky (níže uvedené právní předpisy) s ohledem na to, že jde o nárok ze smlouvy o úvěru, žalovaný jako spotřebitel ve smyslu shora citovaného ustanovení nařízení má bydliště v době podání žaloby na území České republiky a žalobkyně provozuje svou profesionální resp. podnikatelskou činnost v České republice a smlouva spadá do rozsahu této činnosti.4. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud proto ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.5. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z úvěrové smlouvy číslo [spisová značka] ze dne , datum, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným jako spotřebitelem, bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, kterou se žalobkyně zavázala k poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovanému ve výši 449 000 Kč a to za účelem zaplacení ceny auta [anonymizováno], [VIN kód]. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni úvěr společně s úroky v 84 měsíčních splátkách po 9 152 Kč se splatností 1. splátky dne [datum] a konečnou splatností úvěru dne [datum]. V článku 4 byla sjednána roční úroková sazba ve výši 16,947534 %, RPSN ve výši 18,, právnická osoba, článku 5 byly stanoveny důsledky nesplacení úvěru a porušení smluvních povinností, a to účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, smluvní pokuta ve výši 500 Kč v případě, že se žalovaný zpozdí se splátkami úvěru, a úrok z prodlení, tj. 15 % ročně. Součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky žalobkyně UP_01_07_2022. Ze splátkového kalendáře k uvedené smlouvě soud zjistil, že žalovaný neuhradil na úvěr žalobkyni ničeho. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad je zřejmé, že žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou dlužných splátek ve výši 27 456 Kč, s úhradou jistiny úvěru ve výši 439 930 Kč, s úhradou úrokového dorovnání ve výši 4 556 Kč, dále s úhradou úroku z prodlení ve výši 39 515,65 Kč, úroků ve výši 44 234,45 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 730 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 1 000 Kč, to vše účtováno podle úvěrové smlouvy ve spojení se sazebníkem žalobkyně. Podle článku 8.2 úvěrových podmínek může žalobkyně úvěr zesplatnit, pokud je žalovaný v prodlení se zaplacením alespoň 2 splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce. Z výzvy k zaplacení celého úvěru – zesplatnění ze dne [datum], které podle podacího archu bylo žalovanému odesláno dne [datum], bylo zjištěno, že žalobkyně zesplatnila úvěr, neboť žalovaný nehradil dlouhodobě splátky, a že byl žalovaný vyzván ke splacení celého úvěru. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], která jak vyplývá z podacího archu, byla odeslána téhož dne, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala před podáním žaloby žalovaného k úhradě dluhu.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.8. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.9. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným, byla platně uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala a následně poskytla žalovanému, respektive přímo prodejci, částku 449 000 Kč jako kupní cenu na koupi shora uvedeného motorového vozidla. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Na úvěr však žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, dostal se do prodlení a žalobkyně proto v souladu s článkem 8.2 úvěrových podmínek zesplatnila úvěr. Žalovanému tak vznikla povinnost k úhradě dlužné částky v celkové výši 473 672 Kč, jakožto částky za nesplacené dlužné splátky, za nesplacenou jistinu, za úrokové dorovnání, za smluvní sankce a za účelně vynaložené náklady. Protože žalovaný nesplnil svou povinnost ve lhůtě splatnosti, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, jak je vyčíslen ve výši 39 515,65 Kč a to za období od [datum] do [datum]. Žalovaný také je dále povinen platit úrok sjednaný ve smlouvě a to v kapitalizované výši 44 234,45 Kč za období od [datum] do [datum] a nadále běžící ve výši 15 % ročně z částky 467 386 Kč od [datum] do zaplacení. Nárok na zákonný úrok z prodlení vznikl žalobkyni podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., a to od [datum] do zaplacení.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s ohledem na odeslanou předžalobní upomínku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši, neboť byla zcela úspěšná, a to ve výši 57 135,60 Kč Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 18 948 Kč, odměny zástupce za 3 úkony právní služby po 10 220 Kč podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 473 672 Kč, tří paušálních náhrad po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 % ve výši 6 627,60 Kč.11. Soud uložil žalovanému zaplatit žalovanou částku s příslušenstvím i náhradu nákladů řízení v obecné pariční lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.