9 C 208/2024-14 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhá proti žalované zaplacení částky 35 250 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z úvěru a zákonného úroku z prodlení z titulu neuhrazeného úvěru, dále pak částky 2 013 Kč coby dlužných úroků, 300 Kč za odeslání tří upomínek k úhradě dluhu, částek 1 497 Kč a 1 440 Kč pak z titulu smluvních pokut. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] jejímž předmětem byl neúčelový úvěr na částku 30 000 Kč. Žalobkyně převedla na účet žalované dne [datum] částku 27 500 Kč, když částka ve výši 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele jako provize. Žalovaná se zavázala úvěr splatit společně s navýšením v celkové výši 46 000 Kč, a to v 40 pravidelných měsíčních splátkách po 1 150 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, a proto žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě a žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.3. Ze smlouvy [číslo] soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, žalovaná se naproti tomu zavázala takto poskytnutou částku vrátit v celkem , hodnota, měsíčních splátkách po 1 150 Kč s navýšením tak, že celková splatná částka bude představovat 46 000 Kč, přičemž dle smlouvy činila zápůjční úroková sazba 27,28 % ročně. Podle článku IV bod 1. písm. d) smlouvy se smluvní strany dohodly, že úvěr (nebo jeho část) se stane splatným následkem prodlení zákazníka s úhradou jedné splátky nebo jen její části po dobu delší než dva měsíce s tím, že okamžik splatnosti nastává dnem, kdy poskytovatel úvěru odeslal zákazníkovi písemné oznámení o zesplatnění úvěru. V bodě 2. písm. a) článku IV. smlouvy si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za každý den prodlení, v bodě 2. písm. c) byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč, a to za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaná jako zákazník dostane do prodlení dohodnuté měsíční splátky po splatnosti úvěru. Podle článku IV bod 4. písm. b), d) smlouvy má žalobkyně dále právo na úhradu 100 Kč za odeslání každé upomínky z důvodu nesplácení úvěru. Z potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalované byly na její bankovní účet, jež uvedla v úvěrové smlouvě, poskytnuty finanční prostředky ve výši 27 500 Kč a na účet zprostředkovatele úvěru finanční prostředky ve výši 2 500 Kč. Z důvodu, že žalovaná řádně nehradila stanovené splátky, žalobkyně ji opakovaně vyzývala k jejich úhradě, a to upomínkami ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], následně žalobkyně informovala žalovanou o skutečnosti, že celý úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Z bonity smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje vůči žalované nedoplatek ve výši 32 013 Kč, kdy částka 28 564 Kč přestavuje zbývající jistinu úvěru a částka 3 449 Kč pak dlužné splátky po zesplatnění úvěru. Žalobkyně tak po žalované požaduje zaplacení jistiny ve výši 28 564 Kč společně s neuhrazenými dlužnými splátkami ve výši 3 449 Kč, a dále částku 300 Kč jako náhradu za 3 odeslané upomínky po 100 Kč, částku 2 013 Kč coby dlužné smluvní úroky, částku 1 497 Kč jako smluvní pokutu za tři opožděné splátky po splatnosti úvěru a částku 1 440 Kč jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši ke dni zesplatnění, a to za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně dále prokázala, že žalované zaslala dne [datum] předžalobní upomínku, jak vyplývá z podacího lístku, která byla vtělena do oznámení o zesplatnění úvěru.4. Na základě obsahu listinných důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobkyně uzavřela s žalovaným platnou úvěrovou smlouvu ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Podle ustanovení § 2048 a § 2049 o. z. jednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.5. Protože žalovaná, která proti žalobě ničeho nenamítala a neuvedla žádné skutečnosti na svou obranu, porušila své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru a svůj dluh z titulu nesplaceného úvěru ani přes písemné výzvy ze strany žalobkyně do dnešního dne zcela neuhradila, shledal soud nárok žalobkyně na zaplacení žalovaných dlužných částek zcela po právu. V daném případě byla výše smluvních pokut sjednána v přiměřené výši, a proto i v této části bylo nároku žalobkyně vyhověno. Z uvedeného důvodu tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalobkyni zároveň přiznal i příslušenství žalované pohledávky, a to smluvní úrok ve výši 27,28 % ročně, když tato výše úroku výrazně nepřesahuje trojnásobek běžného smluvního úroku pro úvěry a půjčky poskytované bankami v daném období, a zákonný úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., obojí z nesplacené jistiny úvěru ve výši ke dni zesplatnění úvěru, a jdoucí ode dne následujícího po zesplatnění až do zaplacení.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s ohledem na předžalobní upomínku podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 940,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 410 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 250 Kč sestávající z částky 1 230 Kč za jeden úkon (jednoduchá výzva k plnění) a z částky 2 460 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 050 Kč ve výši 1 480,50 Kč.7. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř.