9 C 247/2024-16 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky 20 230 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy, kterou dne [datum] uzavřel žalovaný formou registrace na webové stránce žalobkyně [webová adresa]“ s tím, že na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému bezhotovostně na účet poskytnuta částka 20 000 Kč proti povinnosti žalovaného vrátit takto poskytnutou částku do 24 měsíců s poplatkem za poskytnutí ve výši 660 Kč. [příjmení] 20 000 Kč byla žalovanému zaslána dne [datum]. Žalovaný neuhradil ničeho a dne [datum] byl úvěr zesplatněn. Žalobkyně žalobou vedle jistiny ve výši 20 000 Kč dále požadovala zaplacení poplatku ve výši 660 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč (4x 99 Kč), poplatku za SMS servis ve výši 196 Kč (4x 49 Kč), poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 3 960 Kč (2x 1 980 Kč), úroku v celkové výši 2 940 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 900 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.3. Z předložených listinných důkazů ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Z úvěrové smlouvy ID žádosti [číslo] ze dne [datum] a ze sazebníku poplatků soud zjistil, že účastníci dne [datum] uzavřeli distančně na základě předchozí registrace žalovaného na webové stránce [webová adresa]“, kde byla ověřena jeho totožnost prostřednictvím tzv. bank ID, (dále též jen„ smlouva“), kdy předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout převodem na běžný účet žalovaného částku 20 000 Kč a současně závazek žalovaného splatit žalobkyni úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč v pravidelných 24 měsíčních splátkách. RPSN činilo 49,2 %. Účastníci si smlouvou sjednali i poplatek za Korunový odklad ve výši 1980 Kč, dále pak doplňkovou službu Expres výplata s jednorázovým poplatkem ve výši 199 Kč, doplňkovou službu Bezpečná splátka s poplatkem ve výši 99 Kč měsíčně a doplňkovou službu SMS servis s poplatkem ve výši 49 Kč měsíčně. V odstavci Náklady úvěru smlouvy si pak smluvní strany sjednaly i nárok žalobkyně na účelně vynaložené náklady na vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč v případě, že se žalovaný octne v prodlení se zaplacením splátky úvěru či jiné platby. Z opisu výpisu proplacení smlouvy má soud za prokázané, že žalobkyně dne [datum] pod [variabilní symbol] poskytla žalovanému na jeho bankovní účet částku ve výši 20 000 Kč. Z výzvy ke splacení celé půjčky ze dne [datum], včetně podacího archu ze dne [datum], vyplývá, že žalobkyně ke dni [datum] zesplatnila celý úvěr v částce 30 879 Kč a vyzvala žalovaného k úhradě celého úvěru. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad je zřejmé, že žalovaný na svůj dluh uhradil pouze 2 Kč, dále pak již ničeho a ocitl se tak v prodlení s úhradou jistiny úvěru ve výši 19 998 Kč, dále s úhradou úroku z prodlení ve výši 223,67 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatku za expresní platbu ve výši 199 Kč, poplatku za korunový odklad ve výši 3 960 Kč, poplatku za SMS servis ve výši 196 Kč, úroků ve výši 2 940 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 900 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 1 500 Kč, to vše účtováno podle úvěrové smlouvy ve spojení se sazebníkem. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] ve spojení s podacím archem ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala před podáním žaloby žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum].4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.6. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.7. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobkyně uzavřela s žalovaným platnou úvěrovou smlouvu ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Protože žalovaný porušil své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru a svůj dluh z titulu nesplaceného úvěru ani přes písemné výzvy ze strany žalobkyně do dnešního dne zcela neuhradil, shledal soud nárok žalobkyně na zaplacení žalovaných dlužných částek zcela po právu. Nárok na zákonný úrok z prodlení vznikl žalobkyni podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po sepsání žaloby (tj. od [datum]) do zaplacení. Žaloba byla s ohledem na shora uvedená skutková zjištění a citovaná zákonná ustanovení shledána důvodnou, a proto jí soud vyhověl v plném rozsahu.8. V dané věci nebyl vydán platební rozkaz, soud pokračoval v řízení, a proto podle položky 2, bod 2 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích doměřil soud soudní poplatek částkou ve výši 661 Kč a uložil jej výrokem pod bodem II. žalobkyni doplatit na účet Okresního soudu , adresa, -sever do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s ohledem na odeslanou předžalobní upomínku podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 069 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 891 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 749 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.10. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř.