9 C 304/2024-19 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky v celkové výši 60 252,48 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, uzavřela dne , datum, se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , přičemž žalovanému byly na základě uzavřené smlouvy poskytnuty finanční prostředky bezhotovostním převodem na bankovní účet ve výši 40 000 Kč. Žalovaný současně při uzavření smlouvy o úvěru sjednal s právní předchůdkyní žalobkyně pojištění schopnosti splácet úvěr, za což se zavázal hradit měsíční poplatek ve výši 439 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s úroky a poplatky za pojištění schopnosti splácet ve 30 měsíčních splátkách po 3 580 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž mu v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, a to až do zesplatnění úvěru, ke kterému došlo dopisem žalovanému ze dne 22. 10. 2023. Ode dne zesplatnění dále žalobkyně nárokuje právo na zaplacení úroku ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny 40 000 Kč. Smlouvou o úvěru bylo dále sjednáno, že zesplatněním úvěru se nezaplacená jistina spolu s nezaplacenými úroky stávají součástí nové jistiny, což v případě žalovaného činilo částku ve výši 48 001,23 Kč. Z této částky dále žalobkyně nárokuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně od 23. 10. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a ze společného prohlášení žalobkyně a její právní předchůdkyně ze dne , datum, , bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn dopisem odeslaným dne , datum, , jak vyplývá z podacího lístku.4. Ze smlouvy o úvěru a dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, je zřejmé, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 o. z., obsahující závazek poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč, který se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poukázat na bankovní účet žalovaného, proti povinnosti žalovaného vrátit částku ve výši 94 230 Kč a dále hradit pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 439 Kč měsíčně. Úroková sazba činila 80,93 % ročně a RPSN 118,84 %. Dne , datum, byl úvěr vyplacen žalovanému na bankovní účet, jak vyplývá z dokladu o vyplacení úvěru. Z hodnocení klienta vyplývá, že právní předchůdce žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho. Dopisem ze dne 22. 10. 2023 oznámil právní předchůdce žalobkyně žalovanému zesplatnění úvěru. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkového dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, , odeslanou dle podacího lístku dne , datum, .5. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle nálezu Ústavního soudu IV. US 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením o. z., ale především článku 36 Listiny.8. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. značka 33 Odo 234/2005 se uvádí: „Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.9. Uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru soud shledal absolutně neplatnou pro její zjevný rozpor s dobrými mravy. Úvěrová smlouva se příčí dobrým mravům, jako celek, a je tak absolutně neplatná dle ustanovení § 588 věta 1. o. z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.10. Z obsahu smlouvy vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla relativně nízkou částku ve výši 40 000 Kč a zneužila absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, právní předchůdkyně žalobkyně do smluvních ujednání zahrnula povinnost dlužníka zaplatit nepřiměřené navýšení, tedy RPSN 118,84 % a úrok ve výši 80,93 %, a to za stavu, kdy obvyklý úrok při nezajištěném úvěru se splatností od 1 roku do 5 let činil v červenci 2023 9,97 % ročně a RPSN 10,04 % (dle statistiky úrokových sazeb ČNB). Z výše úrokové míry a RPSN je zjevné, že tyto se vymykají obvyklým částkám, které by měl dlužník za poskytnutí prostředků věřiteli zaplatit. Dle výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, by tak bylo možné tolerovat maximální navýšení na úrok 29,91 % ročně. Již s ohledem na uvedené navýšení u smlouvy o úvěru o desítky procent, je nutno považovat smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Uzavře-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, jsou nemravné celé smlouvy o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence, naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-488/11).11. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši 40 000 Kč, na kterou žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. S ohledem na to, že smlouvu o úvěru soud shledal jako absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy jako celek a nemohl tak žalobkyni ani přiznat nároky plynoucí ze smlouvy za situace, kdy žalobkyně požadovala úroky ve snížené výši 30 % ročně (jež by byly v souladu s výše uvedenou judikaturou Nejvyššího soudu ČR) místo smluvně sjednané výše 80,93 % ročně, provedl soud vypořádání z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. Soud tak žalovanému uložil vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 40 000 Kč. Žalobě bylo dále z části vyhověno ohledně úroků z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na uplynutí 10 denní lhůty k uhrazení dluhu stanovenou v oznámení o postoupení pohledávek ze dne 16. 4. 2024, doručené podle § 573 o. z. žalovanému dne 19. 4. 2024, v souladu s níž se žalovaný dnem 30. 4. 2024 již ocitl v prodlení. Ve zbývající výši byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť byla-li smlouva shledána jako absolutně neplatná, nelze na jejím základě přiznat další, žalobou požadovaná, plnění.12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně měla ve věci úspěch jen nepatrně převyšující neúspěch (úspěch v částce 40 000 Kč + zákonný úrok z prodlení 12, 75 % ročně z částky 40 000 Kč od 30. 4. 2024 do 26. 11. 2024 v částce 3 394,52 Kč, tj. celkový úspěch v částce 43 394,52 Kč, neúspěch v částce 20 252,48 Kč + zákonný úrok z prodlení 15 % ročně z částky 48 001,23 od 2. 11. 2023 do 29. 4. 2024 v částce 7 695,20 Kč + zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 001,23 Kč od 30. 4. 20