9 C 357/2023-48 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 182 587,12 Kč s úrokem z prodlení. Tvrdila, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] ve výši 158 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 48 měsíčních splátkách po 5 087 Kč, splatných vždy k 4. dni v měsíci počínaje [datum] Součástí smlouvy byly smluvní a obchodní podmínky. Žalovaný porušil svoji povinnost hradit splátky řádně a včas, a to od 10 měsíční splátky. Proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum] a následně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak ten na výzvu nereagoval. Dlužná částka se tak sestává ze splátek splatných do zesplatnění ve výši 33 900,18 Kč a nedoplatku na jistině úvěru v částce 120 309,94 Kč, poplatku za odeslání oznámení o okamžité splatnosti úvěru ve výši 200 Kč, smluvní pokuty v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši 18 559 Kč, úroku z prodlení ve výši 1 756 Kč, smluvní pokuty za nedodání velkého technického průkazu ve výši 5 000 Kč a smluvní pokuty za prodlení s úhradou jednotlivých splátek ve výši 2 862 Kč, celkem tedy 182 587,12 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovaného i žalobkyni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a poučil je o tom, že pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně i žalovaný na výzvu nereagovali, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.3. Žalovaný je občanem Bulharska, tím je dán mezinárodní prvek. Žalobkyně provozovala svou podnikatelskou činnost v České republice v době uzavření smlouvy, kdy zde měl bydliště také žalovaný. Zdejší soud je proto mezinárodně příslušný podle čl. 17 bod 1 písm. c) nařízení Rady EU [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis jsou soudy České republiky mezinárodně příslušné podle bydliště žalovaného v době podání žaloby. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a podle § 84, 85 o. s. ř. je místně příslušným okresní soud, v jehož obvodu měl žalovaný v době podání žaloby k soudu bydliště (§11 odst. 1 o. s. ř.), tedy zdejší soud.4. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Smluvní a obchodní podmínky žalobkyně. Na jejím základě poskytla žalobkyně dne [datum] žalovanému úvěr ve výši 158 000 Kč na nákup spotřebního zboží, který byl žalovaný povinen splácet v 48 měsíčních splátkách po 5 087 Kč, splatných vždy k 4. dni v měsíci počínaje [datum] RPSN činilo 26,10 % a roční úroková sazba 23,27 %. Dále byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny denně pro případ prodlení s úhradou plnění ze smlouvy, a to dle bodu 1.2 smlouvy. Celková splatná částka činila 244 976 Kč. Žalovaný nedodržoval podmínky uzavřené smlouvy a od 10 měsíční splátky byl v prodlení s placením splátek. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno zesplatnění pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] v částce 163 513,12 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně žalovanému oznámila odstoupení od dohody o zajišťovacím převodu vlastnického práva ke zboží, na jehož nákup byl poskytnut žalovanému úvěr, a vyzvala ho současně k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum]. Žalovaný však již ničeho neuhradil. Dlužná částka tak činí částku 33 900,18 Kč (splátky splatné do zesplatnění), částku 120 309,94 Kč (nedoplatek na jistině úvěru po zesplatnění), částku 200 Kč (poplatek za odeslání oznámení o zesplatnění úvěru dle sazebníku žalobkyně), částku 18 559 Kč (smluvní pokuta v důsledku zrušení úvěrové smlouvy dle čl. 1 úvěrové smlouvy), částku 1 756 Kč (úrok z prodlení od data splatnosti jednotlivých splátek až do data splatnosti celé pohledávky) částku 5 000 Kč (smluvní pokuta za nedodání velkého technického průkazu dle sazebníku žalobkyně) a částku 2 862 Kč (smluvní pokuta za prodlení s úhradou jednotlivých splátek), celkem 182 587,12 Kč. Žalovaný byl vyzván před podáním žaloby k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum], avšak nikterak nereagoval.5. Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem vyplývajícím z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Na smluvní vztah mezi účastníky dopadají také obchodní podmínky, které jsou součástí smlouvy. Povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky vyplývá z ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Žalovaný svoji smluvní povinnost porušil a poskytnutý úvěr nesplatil. Proto žalobkyně jako věřitel od smlouvy odstoupila a požádala o vrácení dlužných částek s úroky. Jelikož žalovaný úvěr dobrovolně nesplatil, byla mu tato povinnost uložena tímto rozsudkem. Smluvní pokuta byla sjednána platně podle § 2048 o. z., soud proto vyhověl žalobě i v této části. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně též právo na úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl s ohledem na odeslanou předžalobní upomínku soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 38 667,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 304 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 170 831,12 Kč sestávající z částky 8 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 920 Kč ve výši 5 443,20 Kč.7. , adresa, k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř.