9 C 37/2024-19 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 16 840,22 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se prostřednictvím internetové domény žalobkyně registroval do systému žalobkyně za účelem využívání jejích služeb. Současně s touto registrací se žalovaný seznámil s obchodními podmínkami žalobkyně. Žalovaný požádal žalobkyni v elektronické formě o poskytnutí úvěru. Následně došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen„ smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr v uvedené výši. Žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnutou jistinu vrátit v měsíčních splátkách vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce spolu se smluvním úrokem. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením splátky splatné dne [datum], žalobkyně zesplatnila úvěr dne [datum] Ani přes předžalobní výzvu ze strany žalobkyně však dosud neuhradil ničeho.2. Žalovaný je občanem Slovenska, tím je dán mezinárodní prvek. Žalobkyně provozovala svou podnikatelkou činnost v České republice v době uzavření smlouvy, kdy zde měl bydliště také žalovaný. Zdejší soud je proto mezinárodně příslušný podle čl. 17 bod 1 písm. c) nařízení Rady EU [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis jsou soudy České republiky mezinárodně příslušné podle bydliště žalovaného v době podání žaloby. Podle čl. 6 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy je rozhodným právem právní řád České republiky (níže uvedené právní předpisy) s ohledem na to, že jde o nárok ze smlouvy o úvěru, žalovaný jako spotřebitel ve smyslu shora citovaného ustanovení nařízení má bydliště v době podání žaloby na území České republiky a žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně provozuje svou profesionální, resp. podnikatelskou činnost, v České republice a smlouva spadá do rozsahu této činnosti.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a poučil ho o tom, že pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně souhlasila s tímto postupem již v žalobě a žalovaný na výzvu, doručovanou mu na adresu trvalého pobytu dle sdělení Úřadu práce ČR a na adresu pobytu , právnická osoba, , nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. V čl. IV bylo sjednáno, že částka 6 142 Kč bude poskytnuta na bankovní účet žalovaného, částka 9 858 Kč bude vyplacena ve prospěch žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného vyplývajícího ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] a částka 4 000 Kč bude započtena na náklady žalobkyně spojené s poskytnutím úvěru specifikované v bodu 4.8 smlouvy (náklady na lustrum v registrech 290 Kč, náklady na zaslání smlouvy 360 Kč, ostatní administrativní náklady poskytovatele 3 270 Kč, odměna zprostředkovatele/vázaného zástupce/obchodnímu zástupci 800 Kč, náklady na ověření úvěrového případu 1 300 Kč). Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 72 měsíčních splátkách, celková částka spotřebitelského úvěru byla splatná ke dni [datum]. V bodě IV. 4. 5. byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 23 % ročně a v bodě 4. 6. RPSN ve výši 38,64 %. Žalovaný se zavázal splácet úvěr částkou 865 Kč měsíčně (zahrnující splátku úvěru ve výši 514 Kč, splátku za inkasní službu ve výši 82 Kč a splátku za doplňkovou službu PODPORA ve výši 269 Kč), a to včetně sjednaného smluvního úroku dle bodu 4. 9. ve výši 17 041 Kč Celkem se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni částku 37 041 Kč.5. V článku VII. strany sjednaly nepovinnou doplňkovou službu PODPORA a nepovinnou inkasní službu na výslovnou žádost spotřebitele, jsou upraveny samostatnými smlouvami a jsou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru. V příloze [číslo] sjednaly strany na základě žádosti žalovaného smlouvu o inkasní službě s celkovým poplatkem 5 904 Kč, splatným měsíčně ve výši 82 Kč. Žalovaný touto smlouvou projevil souhlas se zřízením inkasa z účtu žalovaného specifikovaného v 2. 1. smlouvy. V příloze 6. sjednaly strany na základě žádosti žalovaného doplňkovou službu PODPORA s poplatkem celkem 19 368 Kč, splatným měsíčně ve výši 269 Kč. Žalobkyně se na základě této smlouvy zavázala poskytnout žalovanému možnost poskytnout 3 služby, a to možnost odkladu tří splátek úvěru ročně, vždy o jeden kalendářní měsíc, přerušit splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného , podezřelý výraz, nebo , podezřelý výraz, a přerušení splácení na dobu až 9 měsíců nad rámec ustanovení v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. V bodě II. 2. 13. přílohy 6. bylo ujednáno, že v případě, že spotřebitel bude v prodlení se splácením spotřebitelského úvěru a úvěr, sjednaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] se v důsledku toho stane splatným, nebo dojde k zahájení insolvenčního řízení vůči spotřebiteli a úvěr sjednaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] se v důsledku toho stane splatným, je spotřebitel povinen uhradit zbývající část sjednané doplňkové služby [anonymizováno] jako paušalizovanou náhradu škody. V příloze 5. byla posouzena úvěruschopnost žalovaného.6. Podle čl. , právnická osoba, . 3. písm. c) smlouvy byla pro případ prodlení spotřebitele sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout 50% zůstatku jistiny, nejvýše 200 000 Kč. Podle článku , právnická osoba, . 4. smlouvy žalobkyně žalovaného předtím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k úhradě dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů tak, že mu zašle první upomínku s lhůtou k úhradě 5 kalendářních dnů ode dne doručení, tato upomínka je zpoplatněna poplatkem 300 Kč, a pro případ, že by žalovaný dlužnou částku neuhradil, žalobkyně mu zašle druhou písemnou upomínku se lhůtou k úhradě 10 kalendářních ode dne doručení, tato upomínka je zpoplatněna částkou 500 Kč. Podle , právnická osoba, . 5. bylo ujednáno, že nedojde-li ze strany žalovaného ani po dvou upomínkách k úhradě celé dlužné částky, je žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru, pro takový případ se úroky sjednané v bodě 4. 9. stávají součástí jistiny a strany sjednaly oprávnění žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve shodné výši jako v čl. , právnická osoba, . 3. písm. c) smlouvy.7. Z částečných výpisů z internetového bankovnictví žalobkyně vyplývá, že žalobkyně poskytla dne [datum] žalovanému částku 9 858 Kč na jeho bankovní účet a současně že žalobkyně obdržela téhož dne doplatek úvěru ve výši 6 142 Kč. Z upomínky ze dne [datum] a z upomínky ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do [datum], přičemž celková dlužná částka po zesplatnění dluhu činila 21 000,22 Kč, a to včetně nákladů právního zastoupení žalobkyně.8. Podle § 2 odst. 3 o. z., výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke , podezřelý výraz, nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu [ústavní nález] výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanoveními občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], dále sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměř