9 C 397/2023-27 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 16 150 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o [příjmení] [příjmení], přičemž se žalobkyně zavázala pro žalovaného zřídit a vést platební účet č. [bankovní účet]. Následně došlo mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření Smlouvy o úvěru formou povoleného přečerpání účtu, a to na základě Žádosti o poskytnutí úvěru [číslo] ze dne [datum]. Žalobkyně následně umožnila žalovanému přečerpat jeho běžný účet do výše dílčího úvěrového limitu ve výši 15 000 Kč. Poskytnuté peněžité prostředky byly dle Smlouvy o úvěru formou povoleného přečerpání účtu úročeny úrokovou sazbou ve výši 18,90 % ročně. Žalobkyně přistoupila k zesplatnění po opakovaném prodlení s úhradou měsíčních splátek a po odeslání výzev k zaplacení dlužné částky žalovanému. Veškeré závazky žalovaného byly prohlášeny za splatné ke dni [datum]. Žalovaný neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovaného i žalobkyni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a poučil je o tom, že pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně ani žalovaný na výzvu (žalovanému doručovanou na adresu pobytu uvedenou v informačních systémech základních registrů), nereagovali, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.3. Žalovaný je občanem Vietnamské socialistické republiky. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu vyplývá z § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, když podle procesních předpisů, je pro řízení místně příslušný soud na území České republiky. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona je rozhodným právem právní řád České republiky, s nímž smlouva o bankovním účtu a přečerpání běžného účtu nejúžeji souvisí.4. Ze smlouvy o [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala zřídit a vést platební účet žalovaného č. [bankovní účet]. Z žádosti o poskytnutí úvěru, smlouvy o úvěru formou povoleného přečerpání účtu ze dne [datum], všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru formou povoleného přečerpání účtu [číslo], na jejímž základě žalovaný čerpal částku do úvěrového limitu 15 000 Kč. Úroková sazba činila 18,90 %, RPSN 27,77 % ročně, poplatek za první a další upomínku 300 Kč, poplatek za výzvu 500 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úrok z vyčerpané částky povoleného přečerpání vždy ke konci kalendářního měsíce. Žalovaný byl povinen zajistit na platebním účtu k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce dostatek peněžních prostředků k automatické úhradě splátek úroků a naběhlých úroků z prodlení. Ke dni konečné splatnosti úvěru byl žalovaný povinen uhradit aktuálně čerpanou částku úvěru včetně příslušenství. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně zesplatnila úvěr žalovaného ke dni [datum] a to z důvodu, že úvěr nebyl žalovaným řádně a včas splácen. Dále žalobkyně prokázala, že dne [datum] zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu.5. Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.8. Soud žalobu shledal důvodnou. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, žalovaný neuhradil ničeho, dostal se tak do prodlení s plněním své povinnosti, žalobkyně zesplatnila úvěr podle čl. II. bod 9 smlouvy. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou částky, je žalobkyně oprávněna požadovat dále dlužné poplatky ve výši 1 150 Kč (1x 150 Kč za upomínku, 2x 500 Kč za výzvu), úrok (kapitalizovaný ve výši 3 050,68 Kč za období od [datum] do [datum]), a úrok z prodlení (kapitalizovaný ve výši 1 182,66 Kč za období [datum] do [datum]) podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. a soud tedy žalobě, s ohledem na shora uvedené, vyhověl v plném rozsahu.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 350,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 150 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 240 Kč ve výši 1 310,40 Kč.10. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. , adresa, k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.