9 C 420/2023-16 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 11 850,47 Kč společně s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 006,34 Kč, se smluvním úrokem ve výši 15 % ročně z částky 10 353,47 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 614,04 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 10 353,47 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o osobní kreditní kartě [číslo] na základě které poskytla žalované revolvingový úvěr až do limitu 10 000 Kč. Úvěr byla žalovaná oprávněna čerpat prostřednictvím vydané kreditní karty. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž , právnická osoba, podmínky, Podmínky osobních kreditních karet a Sazebník poplatků. Žalovaná se zavázala v souladu se smluvními podmínkami žalobkyně vrátit žalobkyni poskytnuté finanční prostředky spolu se smluvenými úroky ve výši 15 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách v poměrné části vyčerpané jistiny úvěru. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek. Z důvodu, že žalovaná zbývající dlužnou částku neuhradila, došlo v souladu s obchodními podmínkami k zesplatnění celého úvěru ke dni [datum]. Žalovaná však na dlužné částce do dnešního dne neuhradila ničeho. Žalovaná částka ve výši 11 850,47 Kč představuje nesplacenou jistinu úvěru ve výši 10 353,47 Kč a úvěrové poplatky ve výši 1 497 Kč.Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalovaná se na základě výzvy soudu, která obsahovala doložku, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., dále jen „o. s. ř.“), nevyjádřila. Výzva byla žalované doručena dle § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu trvalého pobytu dle centrální evidence obyvatel dne [datum]. Soud má za to, že proti tomuto postupu nemá námitky a rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř.Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Ze Smlouvy o osobní kreditní kartě [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o osobní kreditní kartě, na jejímž základě mohla žalovaná čerpat jednorázově či opakovaně úvěr až do výše limitu 10 000 Kč (dále jen„ Smlouva“). Žalovaná se zavázala poskytnutou částku uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 % z vyčerpané jistiny úvěru, nejméně však po 100 Kč, vždy do 25. dne kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba ve smlouvě činila 21,99 % ročně a RPSN 38,87 %. Z historického výpisu k úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná řádně splátky nehradila, když se dostala do prodlení se splátkami úvěru. Z upomínky ze dne [datum], včetně detailní informace o sledování zásilky, bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, odstoupila od smlouvy a zároveň celý úvěr zesplatnila. Žalobkyně se proto po žalované domáhá zaplacení částky ve výši 11 850,47 Kč, která se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 10 353,47 Kč a úvěrových poplatků ve výši 1 497 Kč, a to z poplatků za zaslání upomínek, za automatické splátky v rámci bezúročného období a za správu úvěru, kapitalizovaného obchodního úroku z úvěru ve výši 2 006,34 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 614,04 Kč. Výše příslušenství byla prokázána z Historického výpisu ze dne [datum]. Historický výpis je speciálním softwarem žalobkyně, který v souladu s uzavřenou Smlouvou, Sazebníkem a , právnická osoba, podmínkami reflektuje výši pohledávek žalované. Žalobkyně rovněž prokázala, že žalované zaslala předžalobní upomínku ze dne [datum], která byla podána k doručení téhož dne, jak je patrné z potvrzení o podání.Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje smlouvou o úvěru, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Ze shora uvedených skutkových zjištění je zřejmé, že žalobkyně uzavřela s žalovanou v souladu s § 2395 o. z. a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, úvěrovou smlouvu, a to ve formě revolvingového úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení, žalobkyně v důsledku toho v souladu se smlouvou zesplatnila celý úvěr. Dlužná částka se pak sestává z dlužné jistiny ve výši 10 353,47 Kč a neuhrazených poplatků ve výši 1 497 Kč, celkem 11 850,47 Kč. Žalobkyni vznikl dále nárok na kapitalizovaný smluvní úrok ke dni [datum], tj. den následující po vyhotovení posledního historického výpisu Smlouvy, ve výši 2 006,34 Kč, smluvní úrok ve výši 15 % ročně z částky 10 353,47 Kč (neuhrazená jistina) od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 614,04 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 353,47 Kč (neuhrazená jistina) od [datum] do zaplacení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žaloba byla s ohledem na shora uvedené shledána důvodnou, a proto jí soud vyhověl v plném rozsahu. Soud uložil žalované povinnost zaplatit shora uvedenou částku ve lhůtě 3 dnů podle §160 odst. 1 o. s. ř.V dané věci nebyl vydán platební rozkaz, soud pokračoval v řízení, a proto podle položky 2, bod 2 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích doměřil soud soudní poplatek částkou ve výši 200 Kč a uložil jej výrokem pod bodem II. žalobkyni doplatit na účet Okresního soudu , adresa, -sever do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.O nákladech řízení pak soud rozhodl výrokem pod bodem III. ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na jejich náhradu v plné výši, tj. v celkové částce 2 452 Kč, představované soudním poplatkem za žalobu ve výši 1 000 Kč, odměnou advokáta podle § 6 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky, písemné podání žaloby) po 300 Kč a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč. Jelikož zástupkyně žalobkyně prokázala, že je plátcem DPH, náleží jí rovněž náhrada této daně ve výši 21 % ze základu 1 200 Kč v částce 252 Kč. Podle § 160 odst. 1 ve spojení s § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalované náhradu nákladů řízení zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci k rukám zástupkyně žalobkyně.