9 C 434/2023-19 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 13 800 Kč s příslušenstvím s tím, že pohledávku za žalovanou nabyla od původního věřitele – [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum]. Oznámení o postoupení pohledávky podepsané postupitelem bylo žalované odesláno společně s předžalobní výzvou k úhradě. Původní věřitel s žalovanou uzavřel smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytnul dne [datum] žalované bezúročnou zápůjčku ve výši 10 000 Kč, která měla být jednorázově splacena do [datum] společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky. Žalovaná zápůjčku v poskytnuté výši čerpala, avšak poskytnuté peněžní prostředky k datu splatnosti nevrátila. Nárok žalobkyně tvoří pohledávka skládající se z nesplacené zápůjčky ve výši 10 000 Kč a poplatku za zpracování žádosti ve výši 3 800 Kč, oba nároky byly splatné [datum].2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a poučil ji o tom, že pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna oznámením ze dne [datum] ve smyslu § 1882 o. z., jež bylo předáno k poštovní přepravě téhož dne, jak je patrné z podacího lístku, bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“)4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaná uzavřeli ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. o. z. smlouvu o zápůjčce, na základě které věřitel poskytl žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit částku s poplatkem za zpracování žádosti ve výši 3 800 Kč do [datum]. Žalovaná nevrátila sjednanou částku řádně a včas a dostala se do prodlení, dále žalobkyně prokázala, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum] předanou k poštovní přepravě téhož dne.5. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že původní věřitel a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o.z., žalobkyni vznikl nárok na zaplacení částky 13 800 Kč, tato částka představuje jistinu poskytnutou původním věřitelem na účet žalované (10 000 Kč), poplatek za zpracování žádosti (3 800 Kč), a to spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (od [datum]). Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.6. V dané věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud pokračoval v řízení, proto podle položky 2 bod 2 Sazebníku poplatků doměřil soudní poplatek (podle položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku) a ve výroku II uložil žalobkyni doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za tři úkony právního zastoupení ve výši 300 Kč a podle § 14b odst. 5. písm. a) a. t. paušální náhrada v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití § 14b a. t. jsou tak kumulativně splněny.8. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. , adresa, k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.