9 C 62/2023-81 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaných, jakožto rodičích [jméno] [příjmení], narozené [datum] ve výši 1 000 Kč měsíčně každý od [datum] dále, neboť rozhodnutím Úřadu práce České republiky – Krajská pobočka v , adresa, , kontaktní pracoviště [obec] č. j. 14544/22 -HB ze dne , datum, byl [jméno] [příjmení] ode dne [datum] přiznán zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 15 000 Kč, od [datum] zvýšený na částku 17 250 Kč. V případě přiznání tohoto příspěvku přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Rodiče jmenované v době podání návrhu nebyli evidováni jako uchazeči o zaměstnání, nepobírali žádné sociální dávky, o jejich bližší sociální a ekonomické situaci nejsou žalobkyni známé žádné další skutečnosti. Podáním ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že ke dni [datum] byl zaopatřovací příspěvek [jméno] [příjmení] odejmut, neboť od [datum] přerušila studium na střední škole. Nadále se tedy žalobkyně domáhala stanovení výživného za období od [datum] do [datum].2. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum] (č. l. 33) bylo řízení o stanovení výživného žalovaným na [jméno] [příjmení] za období od [datum] do [datum] zastaveno pro překážku věci rozhodnuté, neboť o vyživovací povinnosti žalovaných vůči [jméno] [příjmení] bylo již rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu , adresa, -sever [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] v souvislosti s rozsudkem Krajského soudu v Plzni č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabyly právní moci dne [datum]. Soud tehdy uložil žalovaným platit výživné pro období od [datum] do [datum] a pro období od [datum] žalobu zamítl, přičemž soud (odvolací soud) posuzoval poměry platné ke dni rozhodnutí, tj. ke dni [datum]. Za dobu do [datum], tak o výživném již bylo rozhodnuto.3. Podáním ze dne [datum] žalobkyně rozšířila žalobu o placení výživného od [datum] s ohledem na to, že [jméno] [příjmení] byl znovu přiznán od tohoto data zaopatřovací příspěvek. Usnesením ze dne [datum] (č. l. 43) soud připustil tuto změnu žaloby. Nadále se tak žalobkyně domáhá placení výživného po žalovaných po každém 1 000 Kč měsíčně za období od [datum] do [datum] a od [datum] dále.4. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili., právnická osoba, jednání nařízenému soudem se žalobkyně nedostavila, svou neúčast omluvila. Žalovaní se k jednání nedostavili, svou neúčast neomluvili. Předvolání bylo 1. žalované doručeno náhradním uložením na adresu evidovanou jako adresa trvalého pobytu dne [datum] a 2. žalovanému dne [datum]. Oběma žalovaným bylo předvolání k jednání doručeno s dostatečným předstihem, soud proto vycházel z provedených důkazů a obsahu spisu.6. Z potvrzení o studiu soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [datum narození] je od [datum] studentkou Akademie VOŠ, Gymnázia ASOČUP [obec] v denním studiu ve školním roce od [datum], kdy v denním studiu zůstala i po narození dítěte ve školním roce od [datum]. Z rozhodnutí uvedené školy ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] přerušila vzdělávání od [datum] do [datum]. Z potvrzení o studiu soud zjistil, že [jméno] [příjmení] je studentkou uvedené školy ve 3. ročníku ve školním roce 2023 2024 v denní formě studia.7. Z rozhodnutí o zaopatřovacím příspěvku soud zjistil, že Úřad práce České republiky - Krajská pobočka v , adresa, rozhodl o přiznání zaopatřovacího příspěvku [jméno] [příjmení] od [datum] ve výši 15 000 Kč a od [datum] ve výši 17 250 Kč. Z rozhodnutí o odejmutí zaopatřovacího příspěvku Úřadu práce České republiky – Krajská pobočka v , adresa, ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byl ode dne [datum] odňat zaopatřovací příspěvek, neboť nárok na něj zanikl ke dni [datum]. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajská pobočka v , adresa, ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byl opět přiznán zaopatřovací příspěvek od [datum] ve výši 17 250 Kč měsíčně. Z oznámení úřadu práce a přehledu dávek soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byl od února 2022 vyplácen zaopatřovací příspěvek ve výši 15 000 Kč, od listopadu 2022 ve výši 17 250 Kč do května 2023 a od října 2023 do dubna 2024 ve výši 17 250 Kč.8. Z výpisu centrální evidence obyvatel soud zjistil, že [jméno] [příjmení] je matkou nezletilé [jméno] [příjmení], narozené [datum] a [jméno] [příjmení], narozené [datum]. Jako otec nezletilé [jméno] [příjmení] je zapsán [jméno] [příjmení], [datum narození], jako otec nezletilé [jméno] [příjmení] je zapsán [jméno] [příjmení], [datum narození].9. Podle § 50b odst. 1 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí má zletilá nebo plně svéprávná fyzická osoba nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osoba, není-li dále stanoveno jinak, je nezaopatřeným dítětem.10. Podle § 50u odstavec 1 uvedeného zákona, náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odstavec 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku (věta první).11. Podle § 910 odstavec 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z. ”) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.12. Podle § 920 odstavec 1 o. z., není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem (věta první).13. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaní jsou rodiče [jméno] [příjmení], narozené [datum]. Pro období od [datum] do [datum] a od [datum] byl [jméno] [příjmení] přiznán a i vyplácen zaopatřovací příspěvek, nejprve ve výši 15 000 Kč, následně od [datum] ve výši 17 250 Kč. Podle § 910 odstavec 1 o. z. mají rodiče vyživovací povinnost ke své dceři. Z výpisu centrální evidence obyvatel však bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] je matkou dvou dcer, a to [jméno] [příjmení], narozené [datum] a [jméno] [příjmení], narozené [datum]. U obou nezletilých je zapsán jejich otec. Podle § 920 odstavec 1 o. z. má otec dítěte po dobu dvou let od narození dítěte vyživovací povinnost vůči matce dítěte, nejsou-li oddáni. [jméno] [příjmení] je svobodná, vyživovací povinnost vůči ní po narození jejích dcer mají vždy po dobu dvou let jejich otcové, tedy pro období od [datum] do [datum] otec [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [datum narození], a od [datum] otec [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [datum narození]. Vyživovací povinnost otce vůči matce jejich dítěte předchází a má přednost před vyživovací povinností rodičů. Pouze v případě, kdyby příspěvek na výživu neprovdané matce nedosahoval výše výživného, které by neprovdané matce byli povinni poskytovat rodiče, pak by se tento nárok doplňoval. S ohledem na výši požadovaného výživného, tedy ve výši 1000 Kč po každém z žalovaných, když ani žalobkyně netvrdila, že se jedná o výživné, které by měli poskytovat rodiče nad rámec výživného poskytovaného otcem dítěte z titulu výživného neprovdané matce nejsou žalovaní v dané věci osobami povinnými k placení výživného, soud žalobu zamítl.14. Žalovaní byli ve věci z procesního hlediska zcela úspěšní. Žaloba byla zamítnuta a v části bylo řízení usnesením č. l. 33 ze dne [datum] zastaveno pro překážku věci rozhodnuté, ani toto zastavení nelze z procesního hlediska klást k tíži žalovaných. Žalovaným však nevznikly žádné náklady řízení, soud proto o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.