10 C 81/2023-49 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se návrhem domáhá zaplacení částky 11 090,32 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 13. 12. 2021 mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „původní věřitel“), jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Smlouva o postoupení pohledávek nabyla účinnosti dne 17. 12. 2021 a o postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne 6. 1. 2022. V návrhu dále uvedla, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 13. 8. 2019 smlouvu o půjčce č. , hodnota, , kterou se zavázal žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Součástí smlouvy byly i všeobecné podmínky původního věřitele, produktové podmínky a sazebník poplatků. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit původnímu věřiteli peněžní prostředky v 24 měsíčních splátkách po 1 223 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 13. 9. 2019 a každá další vždy k 13. dni v měsíci. Splátky hradil žalovaný prostřednictvím inkasa z bankovního účtu č. , č. účtu, . Vzhledem k tomu, že žalovaný splátky nehradil řádně a včas, původní věřitel ke dni 23. 4. 2021 dluh za žalovaným zesplatnil a žalovaného o této skutečnosti informoval dopisem z téhož dne. Ke dni postoupení smlouvy činila pohledávka za žalovaným celkem 12 334,95 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 8 459,60 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení z jistiny úvěru do 23. 4. 2021 ve výši 47,88 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru z jistiny úvěru do 23. 4. 2021 ve výši 1 196,75 Kč a poplatků a smluvní pokuty ve výši 2 630,72 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 12,38 % ročně z částky 8 459,60 Kč od 24. 4. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 11 090, 32 Kč od 24. 4. 2021 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 21. 10. 2022, žalovaný však na svůj dluh neuhradil ničeho.2. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud tak podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ani žalovaný na výzvu nereagovali, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání návrhu, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 12. 2021 bylo zjištěno, že původní věřitel pohledávky vymáhané tímto návrhem postoupil žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl ve smyslu § 1882 o. z vyrozuměn o postoupení pohledávek dopisem ze dne 6. 1. 2022.4. Řízení bylo ke dni 3. 5. 2023 přerušeno, když usnesením , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, ze dne 19. 4. 2023, č. j. KSPL , spisová značka, -A-8, byl zjištěn úpadek dlužníka (žalovaného) a insolvenční soud povolil řešení úpadku oddlužením. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil podmínky schváleného způsobu oddlužení, rozhodl Krajský soud v Plzni dne 28. 3. 2025 usnesením č. j. KSPL , spisová značka, -B-21 o tom, že se schválené oddlužení dlužníka zrušuje a v řízení vedeném u zdejšího soudu bylo pokračováno.5. Provedenými důkazy byl zjištěn následující stav. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 13. 8. 2019 smlouvu o půjčce č. , hodnota, ve smyslu § 2390 o. z., kterou se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky v částce 20 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal zapůjčené peněžní prostředky věřiteli uhradit ve 24 měsíčních splátkách po 1 223 Kč do 13. 8. 2021. Výše RPSN činila 47,92 %. Podle smluvního ujednání výše RPSN zahrnuje rovněž veškeré poplatky související s půjčkou Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, proto původní věřitel ke dni 23. 4. 2021 pohledávku za žalovaným zneplatnil. Před podáním návrhu vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 21. 10. 2022, žalovaný však ani poté ničeho neuhradil. Žalobkyně se návrhem domáhá zaplacení částky 12 334,95 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 8 459,60 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení z jistiny úvěru do 23. 4. 2021 ve výši 47,88 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru z jistiny úvěru do 23. 4. 2021 ve výši 1 196,75 Kč a poplatků a smluvní pokuty ve výši 2 630,72 Kč a dále požaduje smluvní úrok ve výši 12,38 % ročně z částky 8 459,60 Kč od 24. 4. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 11 090, 32 Kč od 24. 4. 2021 do zaplacení.6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.9. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce. Na základě smlouvy o zápůjčce se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal půjčené peněžní prostředky vrátit ve sjednaných splátkách. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil a neuvedl žádné skutečnosti na svou obranu proti žalovanému nároku, o jehož oprávněnosti co do základu ani výše jistiny soud s ohledem na předložené listinné důkazy neměl důvod pochybovat. Proto bylo návrhu v plném rozsahu vyhověno a soud přiznal žalobkyni rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. a § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jdoucího ode dne následujícího po zesplatnění do zaplacení (zčásti již kapitalizován) a úroku ve sjednané výši 12,38 % ročně ode dne následujícího po kapitalizaci.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, doplatku soudního poplatku ve výši 200 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 11 090,32 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 525 Kč. Ve shora uvedené věci jsou podle názoru soudu splněny podmínky pro použití § 14b odst. 1 citované vyhlášky, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, u něhož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.