25 C 256/2025-18 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se návrhem ze dne 6. 6. 2025 domáhala na žalovaném zaplacení částky 37 046,95 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 905,80 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 801,86 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 31 419,30 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení a úrokem ve výši 12 % ročně z částky 31 419,30 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ode dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, (dále jen „původní věřitel“), jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. V návrhu dále uvedla, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se smlouvou zavázal hradit úrok z úvěru ve výši 12 % a dále poplatek za správu a vedení kartového účtu ve výši 50 Kč měsíčně. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr k datu splatnosti uvedenému na výpisu z kartového účtu. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, zesplatnil původní věřitel celý úvěr ke dni , datum, , o čemž byl žalovaný informován dopisem z , datum, , kterým byl rovněž vyzván k úhradě celé dlužné částky. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky z , datum, .2. Žalovaný se k podanému návrhu nevyjádřil. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud tak podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), vyzval žalobkyni i žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně ani žalovaný na výzvu nereagovali, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání návrhu, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2024, účinné ke dni 1. 7. 2024, bylo zjištěno, že původní věřitel pohledávku vymáhanou tímto návrhem postoupil žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl ve smyslu § 1882 o. z. vyrozuměn o postoupení pohledávek dopisem ze dne 22. 7. 2024.4. Z předložených listinných důkazů ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce. Součástí smlouvy byly také všeobecné obchodní podmínky původního věřitele, obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních a charge karet a ceník. Žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, které byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se smlouvou zavázal hradit smluvní úrok ve výši 12 % společně s poplatkem za správu vedení kartového účtu ve výši 50 Kč měsíčně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčně k datu splatnosti uvedenému na výpisu z kartového účtu, a to tak, že uhradí 3,2 % z částky čerpaného a nesplaceného úvěru a 100 % částky úroků z úvěru a poplatků vyúčtovaných za daný měsíc. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, původní věřitel zesplatnil úvěr k 10. 5. 2024, o čemž informoval žalovaného dopisem z 11. 5. 2024. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným částku 41 754,61 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 31 419,30, neuhrazených poplatků ve výši 5 627,65 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru do 1. 7. 2024 ve výši 3 905,80 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení do , datum, ve výši 801,86 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku k úhradě dluhu ze dne , datum, , žalovaný přesto ničeho neuhradil.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.7. Soud shledal návrh důvodný. Po provedeném dokazování učinil soud právní závěr, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., kdy žalovaný porušil ujednání smlouvy tím, že nehradil řádně a včas sjednané splátky úvěru. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by na svůj dluh uplatněný návrhem v této věci žalobkyni uhradil jakoukoli částku, soud tak návrhu vyhověl v plném rozsahu včetně nároku na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 801,86 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 905,80 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % z částky 31 419,30 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení a úrok ve výši 12 % ročně z částky 31 419,30 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 386 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 482 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 37 046,95 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Ve shora uvedené věci jsou podle názoru soudu splněny podmínky pro použití § 14b odst. 1 citované vyhlášky, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, u něhož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.9. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř.