27 C 140/2025-14 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhá zaplacení částky 30 900 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , datum, uzavřené mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , (dále jen „původní věřitel“), která pohledávku z uvedené smlouvy postoupila žalobkyni. Žalobkyně žalobou požadovala pouze rozdíl mezi poskytnutou a splacenou částkou, a to z titulu bezdůvodného obohacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř. “), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě a žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.3. Žalobkyně s původním věřitelem, společností , právnická osoba, , uzavřela dne , datum, podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), smlouvu o postoupení pohledávek, kterou původní věřitel převedl na žalobkyni i pohledávku z titulu smlouvy o úvěru za žalovanou. Oznámení o postoupení pohledávky učiněné podle § 1883 o. z. bylo původním věřitelem učiněno dopisem ze dne , datum, .4. Ze smlouvy č. , hodnota, soud zjistil, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalované celkem částku 37 000 Kč s tím, že žalované byla celá částka předána v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zapůjčenou částku vrátit s navýšením o celkem 28 694 Kč v 65 pravidelných splátkách po 1 011 Kč (s poslední splátkou ve výši 990 Kč). Žalovaná neplatila řádně a včas dohodnuté splátky, uhradila pouze 6 100 Kč. S ohledem na tuto skutečnost se žalobkyně domáhala zaplacení 30 900 Kč jakožto rozdílu mezi poskytnutými prostředky a úhradou ze strany žalované. Vedle toho žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky a dále až do zaplacení.5. Podle § 2 odst. 3 o. z., výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.6. Podle § 580 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru je s ohledem na výši poplatků absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. pro zřejmý rozpor s dobrými mravy a žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalované podle § 2991 o. z., a proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 900 Kč spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu od počátku prodlení podle žalobního vymezení ve výši 1 663,45 Kč za období od 29. 8. 2024 do 27. 1. 2025 do dne postoupení pohledávky v zákonné výši z dlužné jistiny a dále od 28. 1. 2025 do zaplacení.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 140 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 236 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 900 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. S ohledem na § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalované povinnost nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.11. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.