27 C 183/2025-17 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 1. 9. 2025 domáhala na žalovaném peněžitého plnění v celkové výši 66 099,50 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že na základě uzavřené smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. , č. účtu, se zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 75 225 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku včetně smluvních úroků a poplatků řádně splatit formou měsíčních splátek ve výši 2 600 Kč vždy nejpozději do 15. dne v měsíci. Jelikož se ocitl v prodlení se splácením úvěru, žalobkyně dluh ke dni , datum, zesplatnila. Účastníky byly smlouvou o úvěru ve spojení s platným ceníkem sjednány poplatky za poskytnutí úvěru a smluvní úrok ve výši 19,99 % ročně, který však žalobkyně požaduje ve snížené výši 12,75 % ročně. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu k plnění.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.3. Na základě listin založených ve spise dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o úvěru, (dále jen „smlouva“), bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 75 225 Kč se splatností do , datum, , přičemž úvěr měl žalovaný splácet v měsíčních splátkách ve výši 2 600 Kč (poslední splátka činila 2 551 Kč) vždy nejpozději do 15. dne v měsíci počínaje dnem , datum, . Úroková sazba činila podle smlouvy 19,99 % ročně, RPSN 22,29 %. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy se žalovaným a ke dni 28. 11. 2024 úvěr zesplatnila, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . Z výzvy k úhradě dluhu ze dne , datum, a z podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby.4. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.6. Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem vyplývajícím ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě úvěrové smlouvy poskytla žalovanému úvěr, který žalovaný dosud nesplatil. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalobkyni dále přiznal nárok na smluvní úrok v jí požadované snížené výši 12,75 % ročně a dále nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 998,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 644 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 66 099,50 Kč sestávající z částky 3 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 690 Kč ve výši 2 664,90 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně byla stanovena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.8. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.