27 C 26/2025-11 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 8. 7. 2025 domáhala zaplacení částky 53 500 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru, kterou účastníci uzavřeli dne , datum, distančním způsobem prostřednictvím webových stránek žalobkyně. Žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se naproti tomu zavázala vrátit poskytnuté prostředky nejpozději do , datum, spolu s poplatkem ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Žalovaná se rovněž zavázala uhradit v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaná úvěr ve stanovené době nesplatila, žalobkyně proto po žalované požaduje částku ve výši 53 500 Kč. Tato částka sestává z poskytnuté jistiny ve výši 30 000 Kč, poplatku za čerpání úvěru ve výši 21 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč.2. Soud elektronický platební rozkaz v předložené věci nevydal, věc převedl do rejstříku C a pokračoval v řízení.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud proto ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Poučil ji přitom, že pokud se nevyjádří, bude mít v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila, žalovaná na výzvu nereagovala, soud proto věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.5. Soud provedenými důkazy zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně se žalovanou v pozici podnikatelky uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (, Anonymizováno, ) smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, , kterou se zavázala poskytnout žalované částku 30 000 Kč formou bezhotovostního převodu na její účet č. , č. účtu, , a to na dobu 70 dnů ode dne čerpání úvěru, s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 1 % za každý den čerpání (tj. celkem 21 000 Kč), se splatností do , datum, a smluvní pokutou ve výši 500 Kč za každou včas neuhrazenou splátku. Z potvrzení společnosti , Anonymizováno, je zřejmé, že žalobkyně poskytla žalované částku 30 000 Kč bezhotovostním převodem na výše uvedený účet dne , datum, . Žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit úvěr společně s poplatkem za jeho poskytnutí v pěti stejných pravidelných splátkách, což však neučinila a dlužnou částku žalované nevrátila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne , datum, , avšak bezúspěšně.6. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.8. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2023 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen „nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení“), výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.10. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu o podnikatelském úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Touto smlouvou žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, který žalovaná měla spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 21 000 Kč vrátit nejpozději , datum, . Žalovaná však tyto prostředky žalobkyni ve smluvené lhůtě nezaplatila, soud ji proto tuto povinnost uložil rozsudkem včetně navýšení o smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč.11. Žalovaná úvěr nesplatila ve stanoveném termínu, žalobkyni tak vzniklo právo po ní požadovat rovněž úrok z prodlení v zákonné výši, a to ode dne následujícího po uplynutí dne konečné splatnosti úvěru, tj. od 5. 2. 2025. Od tohoto dne má tedy žalobkyně nárok na příslušenství pohledávky ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení. Jeho výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. V daném případě se žalovaná dostala do prodlení dne 5. 2. 2025 – tedy v prvním pololetí roku 2025. Česká národní banka přitom pro první den tohoto pololetí stanovila repo sazbu ve výši 4 %, což po zvýšení o osm procentních bodů činí 12 %. Zákonný úrok z prodlení tak v předložené věci činí 12 % ročně z částky 53 500 Kč a žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni nejen poskytnuté nesplacené finanční prostředky, ale i zákonný úrok z prodlení ode dne 5. 2. 2025 do zaplacení.12. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 2 140 Kč. Soud jej však v dané věci nevydal, pokračoval v řízení a podle položky 2, bodu 2 Sazebníku poplatků doměřil soudní poplatek na částku 2 675 Kč. Žalobkyni proto ve výroku II uložil povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 535 Kč.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 142,30 Kč. Tyto náklady se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 140 Kč, jeho doplatku ve výši 535 Kč a nákladů zastoupení advokátem stanovených podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“).14. Právní zástupce žalobkyně ve věci učinil tři úkony právní služby – převzetí a přípravu zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu], výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu]. Za každý z nich jí podle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5 advokátního tarifu náleží odměna ve výši 3 260 Kč. K této částce je třeba podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu připočíst paušální náhradu hotových výdajů ve výši 450 Kč za každý úkon právní služby. Odměna za zastupování tedy činí částku 11 130 Kč. Zástupce žalobkyně je plátcem DPH, odměna za zastupování se proto zvyšuje o 21% DPH, tj. o částku 2 337 Kč. Odměna za zastupování tak celkem činí částku 13 467 Kč a náhrada nákladů řízení (tj. včetně soudního poplatku a jeho doplatku) celkovou částku 16 142 Kč. Žalovaná je v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.15. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.