5 C 211/2025-55 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 98 466,07 Kč s příslušenstvím. Uplatňovaný nárok odůvodnila tím, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne uzavřené se společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Ohledně žalovaného nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru. Před uzavřením této smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného zhodnocením jeho příjmové a výdajové stránky na základě dokladů a skutečností, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr. Dle žalobních tvrzení poskytla právní předchůdkyně žalobkyně podle smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč s roční úrokovou sazbou 10,30 %. Žalobkyně dále sdělila, že žalovaný byl povinen platit právní předchůdkyni žalobkyně měsíční splátky úvěru a sjednané poplatky, toto však řádně nečili. V důsledku opakovaného prodlení žalovaného byl úvěr ke dni , datum, zesplatněn. Předmětem řízení tedy žalobkyně činí dlužnou jistinu v celkové výši 96 290,07 Kč a dlužné poplatky za pojištění a zaslané upomínky v celkové výši 2 176 Kč, a to vše spolu s příslušenstvím. Žalovaný dlužnou částku dle žalobkyně neuhradil ani přes předžalobní upomínku, která mu byla zaslána dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , ze seznamu postupovaných pohledávek a z potvrzení o zaplacení úplaty ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně na základě uvedené smlouvy nabyla v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) pohledávku za žalovaným, a to s účinností ke dni , datum, . Žalovaný byl o postoupení pohledávky ve smyslu § 1882 o. z. vyrozuměn oznámením ze dne , datum, odeslaným dne , datum, , jak dokládá podací lístek.5. Z vyjádření banky k posouzení úvěruschopnosti včetně výpisu z registru a z potvrzení o výši příjmu soud shledal, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného pomocí matematického modelu. Vycházela z údajů o příjmech a výdajích, které jí byly žalovaným sděleny a doloženy. Dle zjištění právní předchůdkyně žalobkyně činil čistý měsíční příjem žalovaného 20 234 Kč, měsíční příjem domácnosti pak 60 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně zjistila rovněž, že žalovaný je zaměstnán na dobu neurčitou, disponuje vlastním bydlením, kdy se na nákladech bydlení podílí z jedné poloviny, a dále že žalovaný hradí měsíčně splátky jiných úvěrů ve výši 8 000 Kč. Na základě těchto údajů právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet s výší měsíční splátky 1 533,34 Kč.6. Smlouva o úvěru byla právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena prostředky komunikace na dálku dne , datum, (dále jen „smlouva“). Soud z této smlouvy a formuláře o spotřebitelském úvěru z téhož dne shledal, že výše úvěru činila 100 000 Kč. Ve smlouvě bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet za poplatek ve výši 169 Kč měsíčně. Žalovaný se zavázal hradit měsíční splátky úvěru ve výši 1 533,34 Kč spolu s uvedeným poplatkem, tedy v souhrnné výši 1 702,34 Kč, splatné vždy k 25. dni v měsíci, kdy poslední splátka měla činit 2 152,92 Kč. Žalovaný byl dle smlouvy povinen hradit právní předchůdkyni žalobkyně v rámci splátek také úrok ve výši 10,30 % ročně. RPSN byla ve smlouvě udávána ve výši 11,42 % a žalovaný byl dle smlouvy povinen zaplatit celkem 149 646,22 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek bylo ve smlouvě sjednáno krom jiného právo právní předchůdkyně žalobkyně na zaplacení poplatku za zaslání upomínky ve výši 600 Kč a pro dobu po zesplatnění úvěru ve výši 300 Kč.7. Z výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že žalovaný načerpal jistinu úvěru ve výši 100 000 Kč dne , datum, . Žalovaný na splátkách úvěru uhradil celkem 7 178,12 Kč, jak soud zjistil z platební historie. Žalovaný však splátky opakovaně řádně a včas nehradil. V důsledku prodlení žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila, jak vyplývá z oznámení ze dne , datum, . Z výpisu z úvěrového účtu ze dne , datum, soud shledal, že dlužná jistina úvěru činí 96 290,07 Kč, smluvní úrok kapitalizovaný k tomuto datu činí částku 3 527,35 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení dosahuje celkem částky 4 220,23 Kč. Žalobkyně žalovanému rovněž účtovala dlužné poplatky za pojištění schopnosti splácet za měsíce , Anonymizováno, v celkové výši 676 Kč a poplatky za zaslané upomínky do doby zesplatnění ze dne , datum, ve výši 2 x 600 Kč a dále ve výši 1 x 300 Kč za upomínku týkající se zesplatnění úvěru. Žalovanému byla zaslána rovněž předžalobní upomínka, a to dne , datum, , jak dokládá podací lístek.8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Soud shledal žalobu důvodnou. Žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy o úvěru, když řádně a včas nehradil splátky úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr zesplatnila. Žalovaný je dlužen na jistině úvěru částku 96 290,07 Kč a na poplatcích částku 2 176 Kč. Žalobkyně, na níž byla pohledávka za žalovaným platně postoupena, má tudíž podle § 2395 o. z. právo na zaplacení celkové dlužné částky ve výši 98 466,07 Kč, a to spolu se smluvním úrokem za dobu do zesplatnění úvěru ve výši 3 527,35 Kč a se smluvním úrokem ve výši 10,30 % ročně z částky dlužné jistiny, tj. 96 290,07 Kč, za období od 1. 10. 2024 do zaplacení. Dále žalobkyni podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. svědčí právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 4 220,23 Kč za období ode dne následujícího po zesplatnění do 19. 2. 2025 a zákonného úroku z prodlení za období následující počítaného z celkové dlužné částky ve výši 98 466,07 Kč od 22. 2. 2025 do zaplacení. Soud tedy žalobě plně vyhověl.11. Soud výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem k tomu, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 3 939 Kč na částku 4923 Kč podle položky 1 sazebníku. Žalobkyně je tedy povinna doplatit částku 984 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 41 864,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 4 923 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 98 466,07 Kč sestávající z částky 5 060 Kč za každý z pěti úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žalobní návrh, doplnění žaloby ze dne 23. 10. 2025 a účast na jednání dne 1. 12. 2025) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 2 530 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření ze dne 9. 9. 2025) uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 530 Kč ve výši 6 411,30 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal právo na náhradu odměny advokáta a paušální náhrady za doplnění žaloby ze dne 26. 11. 2025, neboť toto podání obsahovalo tvrzení, ohledně něhož byla žalobkyně urgována a které mělo být uvedeno k výzvě soudu již v prvém doplnění žaloby. Soud proto tento úkon právní služby nepovažoval za účelný. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla uložena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.13. Lhůta k plnění byla ve výrocích I. a III. tohoto rozsudku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce 1 měsíce s přihlédnutím k výši částek uložených žalovanému k zaplacení.