5 C 241/2025-15 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou z 26. 9. 2025 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení 13 046 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 23. 6. 2024 do zaplacení s odůvodněním, že na ní pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení z , datum, , a to od původního věřitele společnosti , právnická osoba, . s níž žalovaný uzavřel , datum, smlouvu o úvěru, na jejím základě mu bylo poskytnuto 9 000 Kč, jež se zavázal vrátit s navýšením o poplatek za poskytnutí úvěru 3 779,70 Kč a smluvní úrok 266,30 Kč. Úvěr byl dle žalobkyně sjednán elektronicky dálkovými prostředky, kdy k podpisu došlo ve webovém prostředí původního věřitele prostřednictvím SMS kódu ze strany žalovaného. Žalobkyně uvedla, že úvěr byl proplacen bezhotovostním převodem na účet žalovaného , č. účtu, , s tím, že přes upomínku , datum, nebylo na dluh žalovaným ani zčásti hrazeno.2. Žalovaný se k žalobě nějak nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Na základě listinných důkazů založených ve spise s přihlédnutím k žalobním tvrzením dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž do uvedené právní závěry.3. Žalobkyně je na základě smlouvy o postoupení uzavřené s původním věřitelem , právnická osoba, podle § 1979–1887 občanského zákoníku oprávněným nositelem pohledávky, která je předmětem žaloby. Součástí smlouvy o postoupení, byl seznam postupovaných pohledávek a k oznámení postoupení podle § 1883 občanského zákoníku žalovanému došlo dopisem z , datum, , který byl zároveň předžalobní upomínkou. Mezi původním věřitelem a žalovaným, byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395–2400 občanského zákoníku, a to elektronickými prostředky na dálku, kdy žalovaný podepsal smlouvu ve webovém prostředí původní věřitelky prostřednictvím SMS kódu. Obsahem úvěrové smlouvy byl závazek původní věřitelky poskytnout žalovanému bezhotovostně 9 000 Kč do 22. 6. 2024, což také, jak vyplývá z výpisu z účtu původní věřitelky uvedeného dne učinila, a to převodem na účet žalovaného , č. účtu, . Podle úvěrové smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru 3 779,70 Kč a vedle toho úrok 36 % ročně kapitalizovaný na částku 266,30 Kč. V úvěrové smlouvě byla uvedena RPSN ve výši 9 055,69 % ročně. Žalovaný byl vyzvána , datum, dopisem zaslaným , datum, k zaplacení žalované částky.4. Soud posuzoval platnost úvěrové smlouvy jako takové. Měl za prokázané poskytnutí částky 9 000 Kč žalovanému s tím, že tato nebyla z jeho strany vrácena. Úvěrová smlouva ke své platnosti, s ohledem na to, že žalovaný ji uzavíral v pozici spotřebitele, musí být uzavřená ve smyslu rozhodnutí Ústavního soudu III. ÚS 4084/2012 z 11. 12. 2014 a I. ÚS 199/2011 z 26. 1. 2012, tak, aby jednotlivá ujednání ve vzájemném kontextu nezasahovala výrazně nejen do právní sféry spotřebitele dlužníka, ale i do hmotněprávní sféry s tím, že sjednaný smluvní úrok z úvěru by ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 234/2005 a sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 neměl přesáhnout trojnásobek obvyklé úrokové sazby, za kterou při podobném typu úvěru poskytují úvěr banky. V posuzované věci, je zřejmé, že úroková míra nepředstavovala pouze sjednaný smluvní úrok 36 % ročně, tedy částku 266,30 Kč, ale je do ní třeba zahnout také poplatek ve výši 3 779,70 Kč, když toto ujednání ve skutečnosti (s ohledem na jeho výši představující 42 % z poskytnuté jistiny) nemá pokrýt náklady věřitele spojené s poskytnutím úvěru, ale zahrnuje v sobě ve své podstatě i odměnu za poskytnutí úvěru tj. smluvní úrok a je tak obcházením zákona. Náklady, které jsou na straně dlužníka spojeny s poskytnutím úvěru, jsou vyjádřeny v sazbě RPSN, z její výše 9 055,69 % p.a. je zřejmé, že úvěrová smlouva byla sjednána tak, že smlouvu jako celek je třeba hodnotit ve smyslu § 580 občanského zákoníku jako neplatnou. Z těchto důvodů si mohou účastníci vypořádat toliko v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a 2993 občanského zákoníku. Jestliže bylo poskytnuto 9 000 Kč, je žalovaný povinen vrátit tuto částku, a to se zákonným úrokem z prodlení, když splatnost dluhu je v tomto případě vázána na odeslání předžalobní upomínky. Žalobě tak bylo zčásti v rozsahu uvedené ve výroku I. vyhověno, ve zbytku pod výrokem II. musela být žaloba zamítnuta s ohledem na závěr o neplatnosti úvěrové smlouvy jako celku., právnická osoba, ohledem na to, že ve věci bylo nařízeno jednání, soud dovyměřil žalobkyni soudní poplatek 200 Kč tak, aby jeho výše odpovídala soudnímu poplatku vyměřovanému v situaci, kdy nelze vydat platební rozkaz.6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. mezi účastníky a zčásti úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 38 % z částky, kterou by mohla požadovat v případě plného úspěchu, tedy z 2 500 Kč. Náklady řízení v tomto případě jsou představovány zaplaceným smluvním poplatkem a dovyměřeným soudním poplatkem celkem 1 000 Kč a náklady právního zastoupení podle § 14 b) advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 400 Kč a tři režijní paušály po 300 Kč, celkem 2 500 Kč.Lhůta k zaplacení byla u obou výroků I. a IV. stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.