5 C 266/2025-20 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou nadepsanému soudu se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 89 784,54 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že zaplacení částky 89 241,54Kč se domáhá z titulu smlouvy o úvěru uzavřené se žalovaným dne , datum, a částku 543 Kč představující nepovolený záporný zůstatek na debetní účtu požaduje z titulu smlouvy o bankovních službách. Žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy o úvěru žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč. Žalovaný se v této smlouvě zavázal peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úrok a sjednané poplatky. Tuto svoji povinnosti však nesplnil, když řádně a včas nehradil sjednané splátky. Žalobkyně tudíž úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Žalovaný však přes opakované upomínky ani přes předžalobní výzvu, která mu byla zaslána dne , datum, , dlužnou částku nezaplatil a neuhradil ani záporný zůstatek na debetním účtu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně a žalovaný byli soudem vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil. Z těchto důvodů a jelikož ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Z provedených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 21. 10. 2019 smlouvu o bankovních službách, na jejímž základě byla žalobkyně povinna vést pro žalovaného bankovní účet č. , Anonymizováno, , k němuž byla poskytnuta debetní karta a pojištění k debetní kartě. Dále žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru k účtu č. , tel. číslo, . Součástí obou uvedených smluv byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník žalobkyně. Součástí smlouvy o úvěru byly rovněž úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele a splátkový kalendář. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalovanému standardní informace o spotřebitelském úvěru a přezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy o úvěru pak žalobkyně poskytla žalovanému bez účelového určení peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč, a to dne , datum, převodem na úvěrový účet č. , tel. číslo, , jak bylo zjištěno z interního účetního dokladu o čerpání úvěru. Žalovaný se ve smlouvě o úvěru zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úrok, a to formou 96 měsíčních splátek ve výši 2 641 Kč splatných vždy 20. dne v kalendářním měsíci. Roční úroková sazba činila 5,90 %. RPSN byla ve smlouvě udávána ve výši 6,55 % a žalovaný měl podle smlouvy žalobkyni vrátit peněžní prostředky v celkové výši 255 976,24 Kč. Dále účastníci ve smlouvě o úvěru ujednali pojištění schopnosti žalovaného splácet, a to za poplatek ve výši 200 Kč měsíčně. Za zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr byl žalovaný podle smlouvy povinen k úhradě poplatku ve výši 490 Kč a poplatek za vedení účtu činil 39 Kč měsíčně. Celkem poplatky úvěru dosahovaly částky 4 720 Kč. Z historického výpisu úvěru je patrno, že žalovaný zaplatil celkem 60 splátek, poté splátky hrazeny nebyly. Nesplacená jistina úvěru tedy podle uvedeného výpisu činí 84 521,54 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobkyně v souladu s čl. 9 úvěrových podmínek úvěr s účinností ke dni , datum, zesplatnila, jak vyplývá z výzvy k okamžitému splacení ze dne , datum, . Žalovaný však žalobkyni ničeho neuhradil ani přes další upomínky ze dne , datum, ani přes předžalobní výzvu ze dne , datum, , která byla žalovanému dle podacího lístku zaslána dne , datum, . Žalovaný žalobkyni neuhradil ani částku dlužnou ze smlouvy o bankovních službách. Žalovaný podle smlouvy ani na výzvu žalobkyně nezajistil na účtu dostatek prostředků ke krytí plateb, pročež žalobkyně od uvedené smlouvy odstoupila, jak soud seznal z dopisu žalovanému ze dne , datum, . Účet žalovaného vykazoval podle výpisu z tohoto úču ke dni , datum, nepovolený debet ve výši 543 Kč. Žalovaný byl k úhradě této částky vyzván v předžalobní upomínce odeslané podle podacího lístku dne , datum, , ani na tuto výzvu však nereagoval.5. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.8. Soud na základě skutkových zjištění uzavřel, že žaloba je důvodná. Žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru v intencích § 2395 a násl. o. z. a § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě svědčí žalobkyni podle § 2395 o. z. právo na úhradu nesplacené jistiny úvěru ve výši 84 521,54 Kč, poplatků spojených s úvěrem v celkové výši 4 720 Kč a dále smluvního úroku ve výši 3 213,70 Kč za období ode dne následujícího po zesplatnění, tj. , datum, a smluvního úroku od 12. 6. 2025 do zaplacení ve výši 5,90 % z částky dlužné jistiny ve výši 84 521,54 Kč. Žalobkyni dále náleží podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. rovněž zákonný úrok z prodlení za období od 22. 5. 2025 do 11. 6. 2025 ve výši 1 015,41 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky dlužné jistiny od 12. 6. 2025 do zaplacení. Dále má žalobkyně podle § 2665 o. z. ve spojení s § 2395 o. z. také právo na úhradu záporného zůstatku debetního účtu ve výši 543 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky, a to od 8. 3. 2025 v návaznosti na odstoupení od smlouvy o bankovních službách. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 286,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 592 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 89 784,54 Kč sestávající z částky 4 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 450 Kč ve výši 3 244,50 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla žalovanému uložena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.10. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce 15 dnů s ohledem na výši žalované částky, jejího příslušenství a náhrady nákladů řízení uložených žalovanému k zaplacení.