9 C 201/2025-58 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou u soudu dne , datum, se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 91 317,34 Kč s příslušenstvím. Tato částka sestává z nezaplacené jistiny ve výši 61 207,81 Kč, úroku přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 10 056,07 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč za prodlení u splátek 11, 12 (smluvní pokuta sjednána v čl. , Anonymizováno, smlouvy ve výši 499 Kč pro případ prodlení o délce 30 dní se zaplacením splátky), náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 600 Kč u splátek 5, 11, 12 (sjednaných v čl. 6.2 smlouvy ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný dostane do prodlení o délce 15 dní), smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny (součet jistiny a úroku přirostlého do zesplatnění) ve výši 18 456,34 Kč (sjednané v čl. , Anonymizováno, pro případ prodlení za každý den prodlení se zaplacením nové dlužné jistiny po zesplatnění) vyčíslené ke dni vyhotovení žaloby, úroku ve výši 66,27 %, od 91. dne prodlení ve výši 12,75 % z jistiny kapitalizovaného za období od , datum, do , datum, ve výši 2 598,48 Kč a dále ve výši 12,75 % od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 223 718 Kč, to vše se zákonným úrokem z prodlení ze součtu jistiny a úroku ve výši 71 263,88 Kč a smluvní pokuty ve výši 998 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému částku 65 000 Kč a kterou vyplatila téhož dne. Nominální úroková sazba byla sjednána ve výši 66,27 % ročně. Žalovaný se proti tomu zavázal úvěr splatit v 48 měsíčních splátkách po 3 884 Kč, splatných vždy k 12. dni kalendářního měsíce, počínaje zářím , Anonymizováno, . Žalobkyně si ověřila úvěruschopnost žalovaného na základě dokladů a informací od žalovaného (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného) a databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti SOLUS, NRKI (nebankovní registr klientských informací). Na základě těchto údajů a informací z dotazovaných registrů a provedeném scoringu žalovaného žalobkyně dospěla k závěru, že je možné poskytnout žalovanému úvěr, žalovaný ani jeho zaměstnavatel nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání a doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný. Žalovaný však dle tvrzení žalobkyně v rozporu se smlouvou uhradil jen 10 splátek, dne , datum, Pro prodlení se 11. splátkou splatnou dne 12. 7. 2024 došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, . Žalovaný dlužné částky nezaplatil ani na základě předžalobní upomínky.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. K ústnímu jednání se nedostavil, předvolání mu bylo doručeno s dostatečným předstihem, svou neúčast neomluvil, soud proto podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.3. Z návrhu na uzavření smlouvy, oznámení o schválení úvěru, splátkového kalendáře, dodatku č. , hodnota, , dokumentu o podpisu na dálku vyplývá, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, prostřednictvím prostředků na dálku smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Z obsahu smlouvy vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostně úvěr ve výši 65 000 Kč. Žalovaný se oproti tomu zavázal poskytnutý úvěr vrátit společně s navýšením o smluvený úrok 66,27 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 3 384 Kč splatných vždy do 12. dne v měsíci, počínaje zářím , Anonymizováno, v souladu s přiloženým splátkovým kalendářem. O parametrech smlouvy byl žalovaný informován předsmluvním formulářem. Žalovaný doložil svou totožnost občanským průkazem. Součástí smlouvy (čl. , Anonymizováno, ) byl i závazek žalovaného pro případ prodlení zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které dojde k prodlení o 30 dnů, dále náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč za každou splátku, u které dojde k prodlení o 15 dnů (čl. , Anonymizováno, ) a rovněž i smluvní pokutu v případě zesplatnění úvěru ve výši 0,1% denně (36,5% ročně) ze zesplatněné jistiny, a to za každý den prodlení až do zaplacení.4. Z dokladu o vyplacení úvěru má soud za prokázané, že žalobkyně převedla dne , datum, žalovanému sjednanou částku 65 000 Kč bezhotovostně na jeho účet , Anonymizováno5. Žalovaný podle přehledu zaplacených a dlužných částek (karta klienta) uhradil před zesplatněním celkem , hodnota, splátek po 3 384 Kč, a to ve dnech, jak je uvedeno v žalobě.6. Z důvodu, že žalovaný řádně a včas nehradil sjednané splátky žalobkyně dopisem ze dne , datum, adresovaným žalovanému celý úvěr zesplatnila. Po zesplatnění žalovaný nezaplatil ničeho.7. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, , kterou, jak vyplývá z podacího archu, odeslala tentýž den.8. Před schválením a uzavřením smlouvy si žalobkyně ověřovala schopnost žalovaného splatit úvěr, a to prověřením žalovaného v nebankovních databázích SOLUS a NRKI (viz. výpis z registru SOLUS a NRKI) a dále z hodnocení klienta a jeho prohlášení, výpisu účtu za období od , datum, do , datum, . V registru SOLUS nemá žalovaný žádný záznam, z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) vyplývá že ke dni dotazu, tj. , datum, měl žalovaný podané 4 žádosti (živé, odvolané žalovaným, zamítnuté) u finančních institucí jiných než je žalobkyně – z přehledu není zřejmé, jakého druhu jsou tyto žádosti, týkající se celkové částky 107 447 Kč, s dluhem po splatnosti ve výši 4 407 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, , kde jsou uvedeny pouze 2 příchozí platby od ČSSZ, vyplývá, že žalovanému byl v červnu a červenci , Anonymizováno, vyplacen invalidní důchod 1. stupně ve výši 9 889 Kč. Z dokumentu hodnocení klienta ve vztahu k tomuto úvěru vyplývá, že žalobkyně vycházela z celkového příjmu žalovaného ve výši 14 886 Kč sestávajícího z pravidelného čistého měsíčního příjmu ve výši 5 346 Kč (nebyl uveden druh příjmu, byť ve formuláři je předepsáno 8 možností) a jiného příjmu (například sociální dávky) ve výši 9 540 Kč. Žalobkyně vycházela z celkových výdajů 8 775 Kč sestávajících z životního minima ve výši 4 860 Kč a bydlení ve výši 3 915 Kč. Žalobkyně uvedla v tomto přehledu, že žalovaný je podnikatel, nežije s nikým, má vlastní bydlení. Po zhodnocení těchto informací žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný má volné zdroje ve výši 5 111 Kč.9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle kterého spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle odst. 3 vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení.10. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje