25 C 402/2025-20 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se návrhem podaným zdejšímu soudu dne , datum, domáhala zaplacení částky 53 789,92 Kč. Návrh odůvodnila tím, že jde o pohledávku na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným distančním způsobem prostřednictvím webových stránek žalobkyně poté, co byla ověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 80 600 Kč s možností postupného čerpání. Žalovanému byla dne , datum, vyplacena částka 13 700 Kč a dne , datum, částka 21 300 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem, poplatkem za službu „Presto“, poplatkem za službu „Klidné spaní“ a poplatkem za vyplacení tranší úvěru do , datum, . Pro případ prodlení se splácením se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. RPNS činila 289,15 %. První splátka byla splatná dne , datum, . Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně dne , datum, smlouvu vypověděla, o čemž žalovaného téhož dne informovala e-mailem. Žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu nesplacené části jistiny ve výši 34 446,56 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 659,09 Kč, poplatek za službu „Klidné spaní“ ve výši 95,16 Kč, poplatek za službu „Presto“ ve výši 311,47 Kč a smluvní úrok ve výši 16 802,58 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 1 475,06 Kč. Dne , datum, byla žalovanému odeslána předžalobní výzva z , datum, , na svůj dluh však žalovaný neuhradil ničeho.2. Podáním ze dne , datum, žalobkyně sdělila soudu, že se žalovaný smlouvou o revolvingovém úvěru č. , hodnota, zavázal zaplatit žalobkyni úrok ve výši 0,425 % denně z nesplacené části jistiny, který žalobkyně v návrhu vyčíslila na 16 802,58 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že dne , datum, uhradil žalovaný na svůj dluh částku 5 000 Kč.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v návrhu a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Po posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřela žalobkyně s žalovaným dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Ze smlouvy bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr jiný než na bydlení ve výši až 80 000 Kč. Žalovaný se poskytnuté finanční prostředky zavázal vrátit žalobkyni společně se smluvním úrokem ve výši 0,425 % denně z poskytnuté částky a poplatkem za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, poplatkem za službu „Klidné spaní“ ve výši 3,66 Kč denně za možnost odkladu splatnosti splátek o 60 dní a poplatkem za službu „Presto“ ve výši 165 Kč za expresní vyplacení každé tranše, a to do 26. 5. 2026. Pro případ prodlení se splácením se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. RPSN činila 289,15 %. První splátka byla splatná dne , datum, . Z přehledu bankovních transakcí bylo zjištěno, že žalovanému byla na bankovní účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, dne , datum, vyplacena částka 13 700 Kč a dne , datum, částka 21 300 Kč, celkem tedy 35 000 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, bylo zjištěno, že bankovní účet č. , č. účtu, patří skutečně žalovanému a že na tento účet byla v období od , datum, do , datum, připsána částka 13 700 Kč a částka 21 300 Kč pod VS , var. symbol, . Ze sdělení žalobkyně z , datum, bylo zjištěno, že žalovaný uhradil žalobkyni 5 000 Kč.5. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.6. Podle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanoveními občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 243/2015, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že „Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Na základě skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že návrh je důvodný pouze zčásti. Soud se nejprve zabýval tím, zda sjednaná úvěrová smlouva je z hlediska smluvních ujednání jako celku platným právním jednáním. Z obsahu smlouvy vyplývá, že žalobkyně žalovanému poskytla celkem částku 35 000 Kč, a žalovaný se jí naopak zavázal poskytnutou částku splatit. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný musel být v tíživé situaci. Žalobkyně zneužila absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, žalobkyně do smluvních ujednání zahrnula povinnost dlužníka zaplatit nepřiměřeně velké navýšení, úrok ve výši 0,425 % denně, tedy 155,125 % ročně, RPSN 289,15 %, a to za stavu, kdy obvyklá výše RPSN podle statistiky úrokových sazeb ČNB v , Anonymizováno, , Anonymizováno, činila 8,96 % ročně. Podle výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005 by tak bylo možné tolerovat maximální navýšení RPSN 26,88 % ročně. Již s ohledem na uvedené navýšení je nutno považovat uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne , datum, za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Uzavře-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence, naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-488/11). Žalovaný měl žalobkyni uhradit zjevně nepřiměřeně vysoké náklady. Jedná se o rozpor s dobrými mravy a současně o rozpor se zákonem, neboť předmětná úvěrová smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, žalovaného, jakožto slabší smluvní strany.11. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud je vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z., kdy žalovaný se na úkor žalobkyně plněním, které mu bylo poskytnuto na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatil, a proto je povinen vydat žalobkyni částku 30 000 Kč, tedy rozdíl částky poskytnuté žalobkyní ve výši 35 000 Kč po odečtení žalovaným již zaplacené částky ve výši 5 000 Kč. Dále má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na předžalobní výzvu ze dne , datum, . Žalobkyně předložila podací lístek, ze kterého bylo zjištěno, že předžalobní