27 C 104/2025-19 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 30. 7. 2025 domáhala na žalované zaplacení částky 46 000,38 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 22. 5. 2025 mezi žalobkyní a společností De Vries , právnická osoba, , na kterou postoupila pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, společnost , právnická osoba, (dále jen „původní věřitel“). Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, jelikož mezi původním věřitelem a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v období od , datum, částku v celkové výši 46 000,38 Kč, a to bankovními převody na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne , datum, , avšak žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a poučil ji o tom, že pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem a žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že původní věřitel pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupil společnosti De Vries , právnická osoba, ., která následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, pohledávku postoupila žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna oznámením ze dne , datum, ve smyslu § 1882 o. z.4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Z potvrzení ThePay o provedených platbách bylo zjištěno, že původní věřitel poskytl žalované finanční prostředky, a to dne , datum, částku 2 000 Kč, dne , datum, částku 2 000 Kč, dne , datum, částku 2 000 Kč, dne , datum, částku 1 800 Kč, dne , datum, částku 1 500 Kč, dne , datum, částku 2 000 Kč, , datum, částku 2 600,38 Kč, dne , datum, částku 2 800 Kč, dne , datum, částku 4 000 Kč, dne , datum, částku 2 000 Kč, dne , datum, částku 2 100 Kč, dne , datum, částku 5 000 Kč, dne , datum, částku 2 800 Kč, dne , datum, částku 3 400 Kč, a dne , datum, částku 4 000 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, bylo zjištěno, že bankovní účet č. , č. účtu, je veden na jméno žalované, a že na tento účet byly připsány v období od , datum, částky tak, jak uvedla žalobkyně. Žalobkyně prokázala, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, předanou k poštovní přepravě téhož dne. S ohledem na tyto skutečnosti se žalobkyně domáhala zaplacení částky 46 000,38 Kč jako bezdůvodné obohacení a vedle toho požadovala zákonný úrok z prodlení ode dne, kdy se podle předžalobní upomínky žalovaná dostala do prodlení, a dále až do zaplacení.5. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyni vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalované ve smyslu ustanovení § 2991 o. z., a proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 46 000,38 Kč, kdy tato částka představuje jistinu poskytnutou právní předchůdkyní žalobkyně na účet žalované, a to spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za období od 1. 7. 2025 do zaplacení.7. Soud dále výrokem II tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 205 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 841 Kč a doplatku soudního poplatku v částce 460 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 46 000,38 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně byla stanovena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.9. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.