5 C 272/2025-34 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou k nadepsanému soudu domáhala vůči žalované zaplacení částky 19 536,97 Kč s příslušenstvím. Uplatňovaný nárok odůvodnila tím, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené se společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně“). Z této skutečnosti žalobkyně dovozuje svoji aktivní procesní legitimaci. Ohledně žalovaného nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání kreditní karty č. , hodnota, . Právní předchůdkyně žalobkyně podle této smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky do výše úvěrového rámce 20 000 Kč a kreditní kartu, jejímž prostřednictvím žalovaná peněžní prostředky čerpala. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky formou měsíčních splátek vrátit a zaplatit úrok a poplatky za bankovní služby. Žalovaná však řádně nehradila povinné minimální splátky úvěru. V důsledku toho právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu ke dni , datum, ukončila a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani na předžalobní výzvu žalobkyně.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci byli soudem vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žádný z účastníků však na výzvu soudu nereagoval. Z těchto důvodů a jelikož ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , ze seznamu postupovaných pohledávek, z dohody o úplatě a z potvrzení o zaplacení úplaty bylo zjištěno, že na základě shora uvedené smlouvy o postoupení pohledávek došlo v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, a to s účinností ke dni , datum, . Žalovaná byla o postoupení pohledávky ve smyslu § 1882 o. z. vyrozuměna oznámením odeslaným podle podacího lístku dne , datum, .5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. První předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání kreditní karty č. , hodnota, (dále jen „smlouva“). Součástí smlouvy byly všeobecné obchodné podmínky, produktové podmínky, úrokový lístek a sazebník právní předchůdkyně žalobkyně. Podle smlouvy byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce ve výši 20 000 Kč. Žalovaná peněžní prostředky čerpala prostřednictvím kreditní karty, která jí byla rovněž poskytnuta. Žalované byla poskytnuta částka v maximální výši, tedy 20 000 Kč, následně žalovaná úvěrový rámec celkem pětkrát přečerpala, jak bylo zjištěno z výpisů ke kreditní kartě a z platební historie. Žalovaná byla podle smlouvy povinna splácet úvěr formou povinných minimálních měsíčních splátek sestávajících ze 2 % z částky vyčerpané v předcházejícím měsíci, z úroků a poplatků, případně z úroků z prodlení, z částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Konkrétní výše splátky a její splatnost byla v souladu se smlouvou uvedena vždy ve výpisu ke kreditní kartě, jak dokládají tyto výpisy. Úroková sazba byla ve smlouvě sjednána ve výši 14 % a RPSN dosahovala 14,93 %. Žalovaná však splátky řádně nehradila. Právní předchůdkyně žalobkyně proto v souladu se smlouvou úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Žalovaná o této skutečnosti byla informována dopisem z téhož dne. Z toho důvodu, že žalovaná opakovaně přečerpala sjednaný úvěrový rámec a dostala se do prodlení s úhradou splátek, byly jí v souladu se smlouvou účtovány poplatky za přečerpání úvěrového rámce, a to 5 x 300 Kč, a dále poplatky za upomínání 5 x 600 Kč a 800 Kč za upomínku v souvislosti se zesplatněním úvěru. Žalovaná na dlužnou částku uhradila do doby zesplatnění úvěru čtyři splátky po 700 Kč, tedy 2 800 Kč. Tyto platby byly započteny zčásti na dlužnou jistinu, zčásti na úrok a poplatky, jak soud zjistil z platební historie. Dlužná částka ke dni zesplatnění tudíž činila 23 935,42 Kč. Na tuto částku žalovaná po zesplatnění úvěru uhradila dále pět splátek po 700 Kč, tedy 3 500 Kč. Tyto platby právní předchůdkyně žalobkyně započetla v plném rozsahu na dlužnou jistinu, jak soud shledal z platební historie. Žalovaná tedy podle platební historie dluží na jistině úvěru částku 15 300 Kč a na poplatcích za přečerpání úvěru a za upomínání celkem částku 4 236, 97 Kč, přičemž smluvní úrok byl ke dni zesplatnění kapitalizován na částku 898,45 Kč. Žalovaná však svůj dluh zcela neuhradila, a to ani na předžalobní výzvu k plnění, kterou žalobkyně zaslala žalované dne , datum, , jak dokládá podací lístek.6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Na základě zjištěného skutkového stavu a vzhledem k citovaným ustanovením zákona dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná porušila své povinnosti ze smlouvy, a proto vznikl žalobkyni, která pohledávku za žalovanou platně nabyla, nárok na zaplacení dlužné částky v celkové výši 19 536,97 Kč spolu s úroky podle § 2395 o. z. Žalobkyni tak svědčí právo na zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku do doby zesplatnění ve výši 898,45 Kč a dále na úhradu smluvního úroku za období od 2. 12. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně má podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. rovněž právo na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 919,68 Kč kapitalizovaného za období od zesplatnění dne 1. 12. 2024 do 11. 5. 2025 a dále zákonného úroku z prodlení za období od 23. 5. 2025 do zaplacení počítaného z celkové dlužné částky. Žalobě tedy bylo v plném rozsahu vyhověno.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 536,97 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla uložena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.10. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.