5 C 314/2025-16 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou k nadepsanému soudu se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 45 627,30 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že poté, co přezkoumala úvěruschopnost žalovaného, uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně dále uvedla, že na základě této smlouvy žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč na jeho úvěrový účet. Žalovaný se ve smlouvě zavázal peněžní prostředky vrátit v měsíčních splátkách a zaplatit žalobkyni úrok. Tuto svoji povinnost však žalovaný řádně neplnil a dostával se s úhradou splátek opakovaně do prodlení. Žalobkyně proto úvěr ke dni 28. 12. 2024 zesplatnila. Dlužná částka jistiny úvěru k tomuto dni činí dle žalobních tvrzení 45 627,30 Kč. Tuto částku tedy žalobkyně požaduje spolu s úrokovým příslušenstvím. Žalovanému byla před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, žalovaný však na tuto výzvu nereagoval.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně v žalobě vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaný byl soudem vyzván, aby se vyjádřil, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval. Z těchto důvodů a jelikož bylo možné rozhodnout ve věci na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, rozhodl soud, aniž nařizoval jednání.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela s žalovaným na základě jeho žádosti dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky a ceník žalobkyně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy vycházela z veřejně dostupných databází a z potvrzení zaměstnavatele žalovaného o výši příjmu žalovaného. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému dne 28. 2. 2024 bez účelového určení částku ve výši 70 000 Kč, a to v souladu se smlouvou převodem na úvěrový účet žalovaného č. , č. účtu, vedený žalobkyní. Žalovaný úvěr téhož dne načerpal, jak vyplývá z tabulky žalobkyně. Žalovaný se v čl. 3 smlouvy zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úrok formou 24 splátek ve výši 3 802 Kč měsíčně splatných vždy k 15. dni v měsíci, přičemž poslední splátka pak měla podle smlouvy činit 1 103 Kč a byla splatná dne , datum, . Ve smlouvě byl dále ujednán smluvní úrok, který činil dle čl. 4 smlouvy 24,99 % ročně. Dále se žalovaný zavázal zaplatit poplatek za vyřízení úvěru ve výši 700 Kč. RPSN byla ve smlouvě udávána ve výši 30 %. Žalovaný však splátky řádně nehradil. Nezaplatil splátky za měsíce září, říjen, listopad a prosinec 2024, a dostal se tak do prodlení s úhradou více něž dvou splátek, jak bylo zjištěno z tabulky splátkové historie. V důsledku toho žalobkyně v souladu s čl. 8 smlouvy prohlásila celý úvěr za splatný ke dni , datum, , kdy dlužná jistina činila dle tabulky žalobkyně částku 45 627,30 Kč. Žalobkyně žalovaného informovala o zesplatnění úvěru dopisem ze dne , datum, . Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky také v předžalobní upomínce, která byla žalovanému zaslána podle podacího lístku dne , datum, .5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V důsledku toho, že žalovaný řádně nesplnil své smluvní povinnosti ze smlouvy o úvěru ze dne 28. 2. 2024 vznikl žalobkyni v souladu s § 2395 o. z. nárok na zaplacení dlužné částky jistiny úvěru ve výši 45 627,30 Kč a smluvního úroku ode dne zesplatnění ve výši 12,75 % ročně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Smluvní úrok žalobkyni náleží kapitalizovaný za období ode dne 29. 12. 2024, tj. ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, do dne 18. 8. 2025 ve výši 4 078,20 Kč a dále ve výši 12,75 % ročně od 19. 8. 2025 do zaplacení. Současně žalobkyni svědčí podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. také právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to kapitalizovaného za období od 29. 12. 2024 do 18. 8. 2025 ve výši 3 995,46 Kč a dále ve výši 12,75 % ročně za období od 19. 8. 2025 do zaplacení. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 730 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 826 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 627,30 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla žalovanému uložena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.8. Lhůta k plnění byla u obou výroků tohoto rozsudku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.