5 C 64/2026-71 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou dne , datum, k soudu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 17 583 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , ve znění dodatků, a to prostřednictvím webové adresy , Anonymizováno, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů. Po dokončení registrace na webových stránkách zaslala žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet byl žalované v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – smlouva o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované následně zaslala na jí uvedené telefonní číslo , tel. číslo, , kterým žalovaná odsouhlasila uzavření smlouvy. Na základě takto uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěrový rámec v částce 15 990 Kč na dobu neurčitou s tím, že se žalovaná zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách splatných vždy k poslednímu dni v každém jednotlivém období třiceti dnů opakujícím se po sobě po dobu trvání úvěru, a to počínaje dnem uskutečnění prvního čerpání úvěru do jeho úplného splacení. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně v rámci úvěrové smlouvy načerpala celkově částku 30 200 Kč, která byla převedena na jí označený účet č. , č. účtu, , a zavázal se navrátit předchůdkyni žalobkyni vyčerpanou jistinu a úrok ve výši 30 % ročně z vyčerpané jistiny. Žalobkyně se stala věřitelem na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako postupitelem a žalobkyní jako nabyvatelem. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena. Žalovaná na dluh uhradila celkově 18 477 Kč, kdy žalobkyně započetla částku 13 242 Kč na jistinu a 5 235 Kč na příslušenství. Žalobou tak žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 17 583 Kč sestávající z nesplacené jistiny ve výši 15 958 Kč a smluvního úroku ve výši 1 625 Kč a dále zákonného úroku z prodlení. Žalovaná požadovanou částku neuhradila ani na základě předžalobní upomínky ze dne , datum, předané k poštovní přepravě dne , datum, .2. Soud v řízení vydal elektronický platební rozkaz, který byl na základě včasně podaného odporu žalované ze dne , datum, ze zákona zrušen. Žalovaná v podaném odporu argumentuje tím, že smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, uzavřenou dne , datum, považuje od počátku za absolutně neplatnou zejména pro nedostatečné posouzení její úvěruschopnosti, takže se má věc vypořádat podle pravidel bezdůvodného obohacení; tvrdí, že věřitel (a stejně tak jeho právní nástupce) musí být schopen posouzení úvěruschopnosti prokázat a důkazní břemeno leží na žalobkyni, přičemž pouhý odkaz na registry považuje za nedostatečný a její pochybnosti má potvrzovat i tvrzení žalobkyně, že nedisponuje dokumentací k lustracím a tvrzeným příjmům a výdajům. Současně namítá nesprávnou výši poskytnutého plnění, když podle jejích záznamů součet 17 poukázaných plateb činí 29 200 Kč (nikoli 30 200 Kč uváděných žalobkyní), dále uvádí, že na úhradu dluhu zaplatila celkem 18 477 Kč, a proto nesplacená jistina (její bezdůvodné obohacení) činí jen 10 723 Kč; zdůrazňuje svou sociální a zdravotní situaci (osamoceně žijící invalidní důchodkyně s nízkým příjmem, dluhová spirála), deklaruje ochotu jednat o smíru, žádá umožnit splácení formou splátkového kalendáře po 400 Kč měsíčně, zpochybňuje přiměřenost nákladů právního zastoupení žalobkyně s poukazem na formulářový charakter typově opakovaných sporů a žádá přiznat i své náklady jako nezastoupené účastnici; dále uvádí, že spolupracuje s dluhovou poradnou Člověk v tísni a navrhuje rozhodnutí bez jednání.3. Zdejší soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a k projednání věci nenařídil ústní jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně i žalovaná s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasily.4. Na základě provedených důkazů má soud v tomto sporu za prokázané následující skutečnosti. Žalovaná podepsala dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , listinu označenou jako smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , ve znění dodatků, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěrový rámec do částky 15 990 Kč s možností postupného čerpání. Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou. Žalovaná postupně načerpala částku 29 200 Kč na účet č. , č. účtu, , kterou se zavázala hradit společně s úroky v pravidelných měsíčních splátkách. Je nutné konstatovat, že z obsahu žalobního návrhu, jakož i z přiložených listin, nebylo možné zjistit, jaká měla být minimální měsíční splátka, pouze, že smluvní úrok činí 30 % ročně z vyčerpané částky úvěrového rámce. RPSN je ve smlouvě uvedena 30,40 %. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a přílohy k postupní smlouvě. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , kterým byla žalovaná vyzvána k vrácení dlužné částky ve lhůtě tří dnů od doručení písemnosti. Z podacího lístku je patrné, že oznámení o postoupení pohledávek bylo podáno k poštovní přepravě dne , datum, . Žalovaná v rámci úvěrové smlouvy uhradila celkem 18 477 Kč, kdy žalobkyně započetla částku 4 256 Kč na jistinu a 9 539 Kč na příslušenství.5. Provedeným dokazováním bylo dále zjištěno, že žalobkyně deklaruje vyhodnocení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy na základě žalovanou tvrzených (zadávaných) příjmů a výdajů a dále na základě prověrek v evidencích/registrech (uvádí CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI) a úvěrové historie, přičemž dodává, že konkrétní podklady k těmto lustracím ani k tvrzeným příjmům a výdajům nemá k dispozici. Dále bylo zjištěno, že žalovaná je osamoceně žijící invalidní důchodkyně s nízkým příjmem a v době čerpání se nacházela v dluhové spirále, a to zejména z žalovanou doložených lékařských zpráv a potvrzení organizace Člověk v tísni.6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Po právní stránce soud posoudil věc podle zákona o spotřebitelském úvěru, a podpůrně podle občanského zákoníku. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva, jejímž obsahem bylo poskytnutí peněžních prostředků žalované jako spotřebiteli předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelkou poskytující úvěr. Jednalo se proto o smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Na věc tak dopadá zejména § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a, je-li to nezbytné, též z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 02. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 07. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 03. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 01. 04. 2018, sp. zn. 1 As 30/2015, nebo rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 05. 11 2018, sp. zn. C-679/18).10. Ze zákonných ustanovení a citovaných rozhodnutí plyne, že obecně je povinností poskytovatele úvěru při prověřování schopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr prověření, zda tento úvěr v budoucnu bude žadatel schopen splácet. Při tom musí vycházet především z porovnání příjmů žadatele o úvěr a jeho výdajů, ale také z plnění dosavadních dluhů žadatelem. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k požadavku na doložení těchto tvrzení žadatelem. Poskytovatel by tak měl při zjišťování informací od spotřebitele provádět prověřování sdělovaných údajů z jemu dostupných zdrojů alespoň v určitém rozsahu a trvat na jejich spolehlivém a objektivním dolož