8 C 453/2025-15 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 17. 09. 2025 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 23 117,43 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , smlouvu o revolvingovém úvěru a užívání kreditní karty č. , hodnota, s tím, že úvěrový rámec byl sjednán na částku 30 000 Kč. Žalovaný byl v souladu se smlouvou a jejími úvěrovými podmínkami oprávněn čerpat revolvingový úvěr vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Současně byla žalovanému poskytnuta kreditní karta, jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat finanční prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše uvedeného uvěrového rámce. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných splátkách sestávajících z 2 % z částky, která byla na základě úvěrového rámce čerpána předchozí měsíc. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně využila svého oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Výše úrokové sazby úroku pak dle úrokového lístku činila 12 % ročně z dlužné částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným s účinností od , datum, postoupena na žalobkyni. Změna v osobě věřiteli byla žalovanému oznámena přípisem ze dne , datum, . Žalobkyně po žalovaném tedy požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 19 354,63 Kč, poplatků ve výši 3 762,80 Kč, kapitalizovaných smluvních úroků z úvěru ve výši 908,34 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 053,43 Kč, smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení. Žalovaný na pohledávku neuhradil ničeho, a to ani základě zaslané předžalobní upomínky ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, vydaný elektronický platební rozkaz byl pro jeho nedoručení do vlastních rukou žalovaného zrušen podle § 173 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).3. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci nenařídil ústní jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřili, čímž se jejich souhlas předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Mezi s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ) a žalovaným byla uzavřena dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru a užívání kreditní karty č. , hodnota, s výší úvěrového rámce 30 000 Kč, který se zavázal vrátit v měsíčních splátkách v minimální výši 2 % z čerpaného úvěrového rámce za předchozí měsíc. Žalovaný se zavázal dlužnou částku uhradit spolu se sjednaným úrokem ve výši 12 % ročně a s RPSN ve výši 12,68 %. Z výpisu z kreditního účtu vyplývá, že žalovaný byl v prodlení s úhradou splátek. V souladu s úvěrovou smlouvou byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném poplatky, jejichž neuhrazená výše v dané věci činí 3 762,80 Kč. Současně byla předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat smluvní úrok a úrok z prodlení. Zesplatňujícím dopisem ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého úvěru ve výši 24 025,77 Kč nejpozději do , datum, . Dne , datum, pak byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě které přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni jako nabyvatele. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne , datum, , avšak žalovaný ničeho neuhradil, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne , datum, . Žalobkyně se tak domáhá přiznání jistiny ve výši 19 354,63 Kč, poplatků ve výši 3 762,80 Kč, kapitalizovaných smluvních úroků z úvěru ve výši 908,34 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 053,43 Kč, smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.9. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.10. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Po provedeném dokazování učinil závěr, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr, který žalovaný uhradila předchůdkyni žalobkyni pouze z části. Dále mu byly účtovány poplatky a smluvní pokuty v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami. Následně pohledávka přešla na žalobkyni jako věřitele. Soud tedy žalobě, s ohledem na shora uvedené, vyhověl v plném rozsahu.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 740 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 925 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 23 117,43 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.12. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.