8 C 479/2025-11 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 04. 12. 2025 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 19 914,30 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení, a to z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne , datum, , na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který byl splatný nejpozději dne , datum, . Mezi účastníky řízení bylo rovněž sjednáno, že poplatek za poskytnutí úvěru činí 35 % z jistiny, tedy částku 3 500 Kč, poplatek za expresní projednání žádosti činí 199 Kč a poplatek za službu SMS servis činí 35 Kč. Součástí smlouvy bylo taktéž ujednání, že v případě prodlení žalovaného se splácením úvěru je povinen zaplatit žalobkyni smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z celkové dlužné částky po dobu právních 90 dnů prodlení, tedy od 17. 04. 2025 do 15. 07. 2025, kdy tento úrok byl žalobkyní kapitalizován na částku 6 180,30 Kč. Dále žalobkyně v žalobním návrhu popsala způsob uzavření smlouvy, který proběhl prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, , kde se žalovaný nejprve zaregistroval, posléze poslal žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, následovalo zaslání návrhu úvěrové smlouvy v rámci webového rozhraní a tento žalovaný akceptoval po zadání uživatelského jména a kódu zaslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo. Žalobkyně vyplatila žalovanému úvěr dne , datum, převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Podle sdělení žalobkyně žalovaný neuhradil ničeho, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal pasivní.3. Zdejší soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a k projednání věci nenařídil ústní jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, čímž se jeho souhlas předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že mezi účastníky byla téhož dne uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Úvěr byl téhož dne zaslán na bankovní účet označený žalovaným č. , č. účtu, . Žalovaný se naproti tomu zavázal vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr a zaplatit jeho příslušenství a veškeré poplatky za poskytnutí úvěru nejpozději poslední den doby trvání úvěru, tedy do dne , datum, . Poplatek za sjednání úvěru činil 35 % z výše úvěru, tedy 3 500 Kč, poplatek za expresní projednání žádosti činil 199 Kč a poplatek za službu SMS servis činil 35 Kč. Dále bylo ujednáno, že v případě prodlení žalovaného se splácením úvěru je povinen zaplatit žalobkyni smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z celkové dlužné částky po dobu právních 90 dnů prodlení, tedy od 17. 04. 2025 do 15. 07. 2025, kdy tento úrok byl žalobkyní kapitalizován na částku 6 180,30 Kč. Celkem tedy žalobkyně požaduje částku 19 914,30 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a náhradou nákladů řízení. K zaplacení dle tvrzení žalobkyně nedošlo, a to ani částečně. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů od doručení výzvy. Z podacího lístku bylo zjištěno, že výzva byla žalobkyní odeslána dne , datum, .5. Podle § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.6. Podle § 421 odst. 2 občanského zákoníku se má za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona.7. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.11. Z obsahu spisového materiálu má soud za zjištěné, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru. Z obsahu samotné smlouvy, stejně jako z obsahu přiložených listin, lze dovodit, že se nejednalo o smlouvu o spotřebitelském úvěru, ale o smlouvu o podnikatelském úvěru, který nepožívá ochrany ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Tuto skutečnost soud dovozuje zejména ze skutečnosti, že v samotné smlouvě o úvěru je žalovaný označen identifikačním číslem k výkonu podnikatelské činnosti a rovněž sídlem, nikoliv datem narození a bydlištěm. Rovněž ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně plyne, že klientem žalobkyně se stává podnikající fyzická osoba, nikoliv fyzická osoba. Aby tedy mohla být smlouva platně uzavřena, je nutné, aby osoba, která žádá o úvěr byla podnikající fyzickou osobou.12. Soud rovněž zjistil, že žalovaný porušil své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru a svůj dluh z titulu nesplaceného úvěru ani přes písemnou výzvu ze strany žalobkyně do dnešního dne neuhradil. Soud tak shledal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky jako zcela důvodný. V daném případě soud žalobkyni přiznal kromě dlužné jistiny úvěru i sjednaný poplatek ve výši 35 % z jistiny, která činí částku 3 500 Kč, poplatek za expresní projednání žádosti činil 199 Kč, poplatek za službu SMS servis činil 35 Kč, a kapitalizovaný smluvní úrok, který je dle názoru soudu spíše smluvní pokutou, ve výši 6 180,30 Kč. Soud považuje sjednané poplatky vzhledem ke krátkodobému charakteru úvěru jako přiměřené.13. Z uvedených důvodů tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, s tím, že zákonný úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku z nesplacené jistiny úvěru (bez kapitalizovaného smluvního úroku), byl přiznán ode dne následujícího po sjednané splatnosti v úvěrové smlouvě až do zaplacení.14. V dané věci nebyl vydán platební rozkaz, soud pokračoval v řízení, a proto podle Položky 2, bodu 2. Sazebníku poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, doměřil soud soudní poplatek částkou ve výši 200 Kč do celkové částky 1 000 Kč podle Položky 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku, a uložil jej výrokem II. žalobkyni doplatit na účet Okresního soudu Plzeň-sever do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 815 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 19 914,30 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.16. O lhůtách k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.