9 C 438/2025-16 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 16 906 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, byla mezi žalovaným a společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , (dále jen „původní věřitel“), uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, (dále jen „smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr v uvedené výši. Žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnutou jistinu vrátit spolu se smluvním úrokem a poplatkem za úvěr nejpozději do 30 dní od poskytnutí úvěru. Ani přes předžalobní výzvu ze strany žalobkyně však dosud neuhradil ničeho.2. Původní věřitel, společnost , Anonymizováno, , uzavřela dne , datum, se společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvu o postoupení pohledávek, kterou převedla na společnost , právnická osoba, , i pohledávku z titulu smlouvy o úvěru za žalovaným. Společnost , právnická osoba, , následně dne , datum, uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek s žalobkyní, na základě které převedla na žalobkyni i pohledávku z titulu smlouvy o úvěru za žalovaným. Oznámení o postoupení pohledávky učiněné podle § 1883 o. z. bylo učiněno dopisem ze dne , datum, .3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovaného a žalobkyni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a poučil je o tom, že pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně ani žalovaný na výzvu nereagovali, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitel a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 36,5 % ročně a RPSN ve výši 5395,58 %. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do , datum, společně s úrokem ve výši 210 Kč a poplatkem za úvěr ve výši 2 880 Kč. Celkem se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni částku 11 120 Kč.5. Podle článku , Anonymizováno, . smlouvy musí žalovaný zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení z nesplacené jistiny úvěru, přičemž pokuta se začne vyměřovat následující kalendářní den po dni splatnosti úvěru a vyměřování končí v den, kdy bude žalovaným splatná část úvěru, jakož i vyměřená smluvní pokuta, připsána na bankovní účet žalobkyně. Podle článku , Anonymizováno, smlouvy je v případě prodlení s jakoukoliv splátkou úvěru delší než 14 dní žalovaný povinen uhradit žalobkyni jednorázově poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč. Podle článku , Anonymizováno, smlouvy v případě nesplacení úvěru je žalovaný povinen uhradit žalobkyni dodatečné náklady spojené s pozdním splácením úvěru, a to 50 Kč za odeslanou upomínku prostřednictvím SMS zprávy, 30 Kč za odeslanou upomínku prostřednictvím e-mailu a 500 Kč za odeslanou písemnou výzvu k úhradě dluhu, přičemž, žalobkyně je oprávněna poslat maximálně 10 upomínek prostřednictvím SMS zprávy, 10 upomínek prostřednictvím e-mailu a 2 výzvy k úhradě dluhu prostřednictvím dopisu.6. Z potvrzení , právnická osoba, ., o provedení transakce z účtu původního věřitele vyplývá, že původní věřitel poskytl dne , datum, žalovanému částku 8 000 Kč na jeho bankovní účet, který uvedl ve smlouvě. Z přehledu odeslaných SMS zpráv na telefonní číslo , tel. číslo, vyplývá, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím SMS zpráv žalovaného k úhradě dluhu celkem 10 x. Z přehledu odeslaných emailů žalovanému vyplývá, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím emailu žalovaného k úhradě dluhu celkem 10 x. Z písemné upomínky ze dne , datum, a z upomínky ze dne , datum, je zřejmé, že žalobkyně celkem 2 x vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, ve spojení s podacím lístkem ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do 7 dnů, přičemž celková dlužná částka po zesplatnění dluhu činila 22 971 Kč včetně nákladů právního zastoupení.7. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.9. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.10. Podle § 2 odst. 3 o. z., výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanoveními občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že „Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud se nejprve zabýval tím, zda sjednaná úvěrová smlouva z hlediska smluvních ujednání jako celku platným právním jednáním. Z obsahu smlouvy vyplývá, že původní věřitel žalovanému poskytl částku 8 000 Kč, a žalovaný se jí naopak zavázal vrátit částku 11 120 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný musel být v tíživé situaci. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka zaplatit nepřiměřeně velké navýšení, úrok ve výši 36,5 % ročně, RPSN 5395,58 %, a to za stavu, kdy obvyklá výše úroku podle statistiky úrokových sazeb