6 C 165/2020-40 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 1 351 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 106 Kč s tvrzením, že dne 29. 10. 2018 byla mezi účastníky uzavřena pojistná smlouva [číslo] to za účelem sjednání pojistného produktu [anonymizována dvě slova] – [rok] [anonymizováno]. Uzavřena byla dnem zaplacení prvního pojistného na účet žalobkyně. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 6 856 Kč s čtvrtletní splatností a počátek pojištění stanoven ke dni 29. 10. 2018. Pojistná smlouva byla následně ukončena v souladu se zákonnými smluvními ustanoveními ke dni 4. 10. 2019, žalovaná však neuhradila pojistné splatné dne 29. 7. 2019 ani po opakovaných urgencích. Za období od 29. 7. do 4. 10. 2019 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 1 351 Kč. Toto pojistné nebylo zaplaceno ani po následných urgencích ze strany žalobkyně včetně podání předžalobní výzvy. 2. Okresní soud vydal ve věci elektronický platební rozkaz, proti kterému si žalovaná podala odpor s tím, že žalované není jasné, z čeho je dovozováno ukončení pojistné smlouvy k datu 4. 10. 2019. Předmětem pojištění bylo motorové vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka]. Ke dni [datum] došlo k dopravní nehodě, při které došlo k totálnímu poškození výše uvedeného vozidla, které bylo předmětem pojištění. O této skutečnosti byla žalobkyně včas informována a vozidlo bylo prodáno do zařízení ke sběru autovraků. Vzhledem k tomu, že při nehodě došlo k totální škodě na předmětu pojištění, došlo k zániku pojistného zájmu, neboť předmět pojištění přestal existovat, respektive došlo k jeho totálnímu zničení. Podle § 2810 o. z. v takovém případě zaniká pojištění zánikem pojistného zájmu a tím byl okamžik dne [datum], kdy k tomuto datu bylo veškeré pojistné uhrazeno. Žalovaná pak dále odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2221/13, podle jehož závěru není důvod pro úhradu pojistného za období, kdy vozidlo nemohlo být provozováno. Od data [datum] vozidlo provozováno nebylo, nemohl tedy žalobkyni vzniknout nárok na úhradu pojistného za období po tomto datu. Odkaz na nález Ústavního soudu byl přitom žalobkyni opakovaně sdělován. 3. Z následného vyjádření žalobkyně k odporu žalované ze dne 14. 8. 2020 soud zjistil, že k tvrzením uvedeným v odporu žalobkyně sděluje, že podle § 12 odst. 1 písm. c) č. 168/1999 Sb. zaniká pojištění dnem vyřazení vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Podle § 12 odst. 2 citovaného zákona vyznačí obecní úřad obce s rozšířenou působností záznam o vyřazení vozidla z provozu do technického průkazu vozidla. Technický průkaz vozidla s vyznačeným záznamem o jeho vyřazení z provozu je jediným prokazatelným důkazem způsobujícím zánik pojištění. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k doložení technického průkazu, avšak tento nepředložila. Žalobkyně neměla tedy jinou možnost, než se domáhat svého práva soudní cestou, neboť žalovaná neprokázala vyřazení vozidla z provozu. Žalobkyně je oprávněna a povinna vyžadovat od klientů uvedené doložení. Současně navrhla, aby soud, pokud eviduje kopii technického průkazu s vyznačením záznamu, tento doklad žalobkyni zaslal. 4. Žalovaná byla následně vyzvána k předložení kopie technického průkazu vozidla s vyznačeným záznamem o vyřazení a zaslala listiny, které jsou v rozsudku uvedeny níže. Tyto listiny byly zaslány na vědomí žalobkyni, která dalším navazujícím podáním ze dne 9. 11. 2020 sdělila, že předložené potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků není dostatečným důkazem o vyřazení vozidla z provozu. Ze sdělení [stát. instituce] pak rovněž nevyplývá, že by pojištěné vozidlo bylo vyřazeno z provozu, proto je na žalobě trváno. 5. Jednání ve věci bylo konáno dne 9. 12. 2020 za nepřítomnosti obou účastnic a za účasti právních zástupců. 6. Při samotném jednání zástupce žalobkyně ani zástupce žalované další samostatné vyjádření ve věci již neměli. Z listinných důkazů založených do spisu zjistil soud následující. Z pojistné smlouvy uzavřené mezi účastnicemi soud zjistil, že jde o číslo smlouvy [číslo], tato byla uzavřena s počátkem pojištění 29. 10. 2018, roční pojistné činilo 27 425 Kč a pojistné za čtvrtletní období splatné 1. dne čtvrtletí pak činilo 6 856 Kč. 7. Z výpovědi z pojistné smlouvy shora uvedené soud zjistil, že žalovaná dala výpověď z této pojistné smlouvy dne 4. 9. 2019 s odkazem na to, že [datum] došlo k nehodě vozidla a jeho totálnímu poškození. Výpověď byla dána proto, že žalovaná neměla zájem na dalším trvání pojištění. 8. Žalovaná byla v roce [rok] opakovaně ze strany žalobkyně upomínána o zaplacení pojistného, kdy dne 8. 7. 2019 jí byla zaslána výzva k zaplacení čtvrtletního pojistného ve výši 6 856 Kč, dne 26. 8. 2019 ve stejné částce, dále pak dne 5. 11. 2019 byla vyzvána po zániku pojištění k zaplacení částky 5 578 Kč a dne 16. 12. 2019 prostřednictvím [právnická osoba] byla vyzvána k zaplacení dlužného pojistného 1 351 Kč. To pak bylo stejně učiněno v předžalobní upomínce ze dne 16. 1. 2020. 9. Z přehledu inkasní bilance pojistné smlouvy pak žalobkyně provedla výpočty, ze kterých neuhrazené pojistné 1 351 Kč vyplývá. 10. Ze strany žalované bylo předloženo potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběrně autovraků, uvedené potvrzení je datováno ke dni 30. 9. 2019, kdy vozidlo žalované [příjmení] bylo dáno do autovraku [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] K potvrzení bylo přiloženo celkem osm fotografií o stavu vozidla při nehodě [datum]. 11. [stát. instituce], [anonymizována tři slova] a [anonymizováno], soudu k žádosti sdělil, že vozidlo [registrační značka] vlastní na základě aktuálních údajů [právnická osoba], [ulice], [obec], a to od 6. 8. 2013. 12. Soud po provedeném dokazování ve smyslu § 132 o. s. ř. provedl následující zhodnocení důkazů. Soud úvodem zhodnocení především konstatuje, že odkaz žalované na rozhodnutí Ústavního soudu, a to nález IV.ÚS 2221/13 ze dne 31. 3. 2014, je odkaz, který se podle názoru soudu podstaty nyní žalované věci netýká. Uvedený nález byl vydán v situaci, kdy žalobkyně ve věci byla [ulice] kancelář pojistitelů, předmětem sporu byla skutečnost, že k vozidlu žalované v této věci nebylo v daném období vůbec uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Zaplacení částky bylo žalováno ve smyslu ustanovení § 15 zákona č. 168/1999 Sb. Typově tedy jde o zcela jiný případ, který se na danou věc nevztahuje. V dané věci jde o to, že žalovaná měla řádně uzavřenou pojistnou smlouvu a po dopravní nehodě má za to, že nemá již pojistné platit. 13. Žalobkyně v této věci opakovaně odkazovala na znění ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Podle § 12 odst. 1 písm. c) citovaného zákona pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení. 14. Podle odstavce 2 citovaného zákona pojistník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) -d). Podle odstavce 3 citovaného zákona zanikne-li vozidlo, které podléhá registraci vozidel, je dnem zániku pojištění odpovědnosti den zápisu jeho zániku v registru silničních vozidel s výjimkou případů, kdy osoba oprávněná požádat o zápis zániku vozidla nemohla z důvodů nezávislých na jeho vůli takovou žádost podat a jestliže tak učinila bezodkladně, kdy tyto překážky pominuly. V takovém případě je dnem zániku pojištění odpovědnosti den, kdy nastala nevratná změna znemožňující jeho provoz. 15. Zákonné podmínky pro skončení pojištění odpovědnosti podle shora uvedených ustanovení žalovaná podle názoru soudu žádným způsobem neprokázala. Jediný objektivní důkaz je předložení vyřazení tuzemského vozidla z provozu zákona o pozemních komunikacích, žalovaná toto nedoložila, předložila pouze to, že vozidlo mělo být předáno do sběrny autovraků, podle sdělení [stát. instituce] však vozidlo vlastní [právnická osoba], a to již od 6. 8. 2013. 16. Pokud se žalovaná dále domáhala aplikace ustanovení § 2810 o. z., podle kterého pojištění zaniká zánikem pojistného zájmu, zánikem pojistného nebezpečí dnem smrti pojištěné osoby dnem zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce nebo dnem odmítnutého plnění, tak ze samotného sdělení [stát. instituce] vyplývá, že vozidlo dosud je vedeno v evidenci motorových vozidel, čili těžko mohlo dojít k jeho zániku. Vozidlo bylo nabourané, provozu zřejmě schopné nebylo, ale jeho vlastní zánik prokázán nebyl. I za situace, že by to prokázáno bylo, soud pak konstatuje, že podle § 2765 o. z. zanikne-li pojistný zájem a trvání pojištění, zanikne i pojištění; pojistitel má však právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu dozvěděl. Pokud by toto ustanovení bylo aplikováno, tak žalobkyně se mohla o zániku pojistného zájmu teoreticky dozvědět nej