6 C 226/2021-9 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 56 000 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] mladším (synem žalovaného), narozeného [rok], bydla dne [datum] uzavřela smlouva o úvěru [číslo] na základě které byla dne 6. 6. 2019 vyplacena na účet uvedený ve smlouvě o úvěru částka ve výši 56 000 Kč (účet je veden na syna žalovaného). 2. Na smlouvu nebylo uhrazeno ničeho, žalobkyně proto podala na syna žalovaného žalobu o zaplacení a v jejím průběhu bylo zjištěno, že syn žalovaného je omezen ve svéprávnosti, proto nadále žalobkyně požadovala bezdůvodné obohacení. 3. Žaloba však přesto byla rozsudkem Okresního soudu v Prachaticích ze dne 28. 6. 2021, č. j. 8 C 17/2021-48, zcela zamítnuta. Soud k tomu uvedl:„ V řízení žalobkyně doložila, že jistinu úvěru ve výši 56 000 Kč vyplatila na účet vedený na jméno žalovaného. Dle výpisu z běžného účtu vedeného u [právnická osoba], číslo [bankovní účet] vyplývá, že dne 6. 6. 2019 byla na tento účet od [anonymizováno] č. účtu [bankovní účet], připsána částka 56 000 Kč. Dne 7. 6. 2019 z tohoto účtu byl proveden klientský výběr ve výši 56 600 Kč. Jednalo se o výběr hotovosti. Ve věci slyšený svědek [příjmení] [příjmení] vypověděl, že smlouvu za syna, tedy žalovaného, uzavřel on, peníze vybral také on, syn není schopen do banky dojít. Finanční prostředky pak byly použity na zakoupení nábytku, televizoru, opravu koupelny, opravu automobilu. Jak vyplývá z opatrovnického spisu, žalovaný není schopen pochopit právní jednání, jako je uzavření smlouvy, není schopen sám použít kreditní kartu, žalovaný není jistě schopen výběru finančních prostředků z účtu, byť je tento účet veden na jeho jméno. Žalovaný vůbec není schopen číst, psát, počítat. Žalovaný není schopen ani sám se pohybovat mimo chráněné prostředí svého bydliště, pohybuje se i po bytě pouze za dopomoci. Je tedy vyloučeno, aby žalovaný finanční prostředky uvedeným způsobem vyčerpal a použil ke své spotřebě. Ostatně slyšený svědek potvrdil, že tyto prostředky čerpal on pro potřeby rodiny. Žalovaný selhával i v naprosto základních počtech, je vyloučeno, že by chápal a byl schopen výběru a nakládání s finanční částkou 56 000 Kč, že by byl schopen tuto částku pak dále nějakým způsobem použít ve svůj prospěch. Nelze tedy učinit závěr o tom, že to byl žalovaný, kterému byly finanční prostředky poskytnuty, a který je ve svůj prospěch použil. Na straně žalovaného nedošlo k bezdůvodnému obohacení, nárok žalobkyně nemohl být posouzen ani z tohoto titulu. Soud shledal žalobu žalobkyně jako nedůvodnou a žalobu zamítl.“ 4. Z uvedeného je proto zřejmé, že žalovaný uvedl žalobkyni v omyl, vylákal z ní částku 56 000 Kč, kterou vybral a použil. Z tohoto důvodu, kdy žalovaný jako otec a opatrovník věděl o omezení svéprávnosti svého syna, požaduje žalobkyně bezdůvodné obohacení po žalovaném. Nebylo uhrazeno ničeho, zbývá tedy zaplatit celých 56 000 Kč. 5. Žalobkyně svůj nárok opírá o ustanovení § 2991 občanského zákoníku a následující jako bezdůvodné obohacení. 6. Okresní soud vydal ve věci elektronický platební rozkaz, který byl zrušen, protože nebyl doručen do vlastních rukou žalovaného. Soud dále v usnesení ze dne 18. 10. 2021 vyzval účastníky, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a dále s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se k věci nevyjádřili, usnesení nabylo právní moci dne 1. 11. 2021. Soud za splnění zákonných podmínek daných ustanovením § 115a o. s. ř. vyhlásil ve věci dne 24. 11. 2021 veřejně rozsudek. 7. Soud považuje žalobu za důvodnou. Z rozsudku Okresního soudu v Prachaticích ze dne 28. 6. 2021, č. j. 8 C 17/2021-408, z odůvodnění vyplývají přesně skutečnosti, které jsou uvedeny v žalobě žalobkyně shora. Žalovaný zde vypověděl, že smlouvu za syna, který je omezen ve svéprávnosti, uzavřel on a především on sám pak došel do banky a finanční prostředky ve výši 56 000 Kč vybral. 8. Uvedený úkon vybrání finančních prostředků soud posuzuje jako jednání vedoucí k bezdůvodnému obohacení žalovaného ve smyslu ustanovení § 2991 a následujících. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užíváním cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2295 o. z. vedlo-li plnění k obohacení třetí osoby, vydá jej ochuzenému, jen pokud byl ochuzený k plnění přiveden lstí, donucen hrozbou či zneužitím závislosti nebo pokud není svéprávný. 9. Soud ve věci v tomto smyslu uzavřel, že žalovaný se bezdůvodně obohatil vybráním finančních prostředků z účtu vedeného na jeho syna, o tomto bezdůvodném obohacení jednoznačně věděl, když finanční prostředky následně použil ve svůj prospěch. Je proto nyní povinen bezdůvodné obohacení vydat a soud ve výroku pod bodem I. rozsudku rozhodl o povinnosti žalovaného dlužnou částku žalobkyni zaplatit, a to včetně úroku z prodlení od 11. 8. 2021 do zaplacení. V tomto směru soud vychází z předžalobní výzvy žalobkyně, kde lhůta k plnění byla žalovanému stanovena do 10. 8. 2021. Úrok z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 o. z., a jeho výše byla stanovena podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost dlužné částky byla stanovena do tří dnů od právní moci rozsudku. 10. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný vydal žalobkyni částku, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Bylo na žalovaném, aby soudu prokázal, že vydal bezdůvodné obohacení, žalovaný však nic takového netvrdil, ani neprokazoval. 11. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl ve výroku pod bodem II. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na zaplacení jejích nákladů podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. 12. Náklady řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek v částce 2 240 Kč a dále pak odměna za právní zastoupení. Odměna je počítána podle vyhlášky číslo 177/1996 Sb., kde úkon právní služby podle § 7 bod 5 představuje částku 3 340 Kč. Zástupce žalobkyně učinil celkem 3 úkony právní služby, a to přípravu a převzetí, kvalifikovanou předžalobní výzvu a sepis žaloby. Dohromady tak jde o částku 10 020 Kč. K tomuto je pak připočítáváno dalších 900 Kč za 3 paušální úkony po 300 Kč podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky. Odměna za právní zastoupení je zvyšována o 21% DPH a náklady řízení žalobkyně tak souhrnně představují částku 15 453,20 Kč. Uvedenou částku je povinen žalovaný zaplatit žalobkyni, a to k rukám zástupce žalobkyně rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku.