9 C 8/2021-17 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 15. 10. 2020 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 675 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný se stal poplatníkem televizního poplatku poté, co nereagoval na výzvu žalobkyně dle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, coby odběratel elektřiny připojený k distribuční soustavě. Následně žalovaný nedostál své zákonné povinnosti a televizní poplatky za období září 2019 – leden 2020 (5 x 135 Kč) nezaplatil, a to ani na základě následné výzvy žalobkyně. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručováno na adresu dle § 46b písm. a) o. s. ř., zásilka byla doručena dle § 50 odst. 2 o. s. ř. dnem 3. 2. 2021, když již dne 16. 12. 2020 žalovaný na téže adrese převzal žalobu. Protože zůstala zachována lhůta dle § 115 odst. 2 o. s. ř., jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, jak mu to umožňuje ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. Jednáno bylo zároveň v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce, když tento se z jednání soudu omluvil. 3. V řízení provedenými důkazy žalobkyně neprokázala své tvrzení, že žalovaný byl v době zaslání výzvy ze dne 29. 4. 2019 (č. l. 19 e-spisu) odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, když právě tato skutečnost je předpokladem pro postup dle § 3 odst. 4 zák. č. 348/2005 Sb. K prokázání této skutečnosti žalobkyně soudu nepředložila žádný důkaz, na výzvu soudu v tomto směru reagovala sdělením, že z podkladů, které má žalobkyně k dispozici (a které tvoří přílohu vyjádření ze dne 1. 2. 2021) předmětná skutečnost jednoznačně nevyplývá. Za dostatečnou nelze považovat blíže nespecifikovanou tabulku tvořící součást tohoto podání žalobkyně, když nelze žádným způsobem zjistit smysl ani původ údajů v ní obsažených, přičemž zároveň se jedná o součást tvrzení žalobkyně, nikoli o důkaz směřující k jejich prokázání; dostačující v tomto směru pak nemůže být ani potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků – výpis z evidence [právnická osoba] (č. l. 17 e-spisu), když k zařazení žalovaného do příslušné evidence došlo právě na základě fikce dle § 3 odst. 4 zák. č. 348/2005 Sb., aniž by byla žalobkyní prokázána existence předpokladů tohoto postupu (zejm. právě samotná skutečnost, že žalovaný byl v době zaslání výzvy ze dne 29. 4. 2019 odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě). Pokud jde o potvrzení o přihlášení poplatníka, připojené žalobkyní k jejímu podání ze dne 1. 2. 2021 (č. l. 11), toto se týká subjektu od žalovaného odlišného. O tom, že žalobkyně dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých sporných tvrzení, nemohla být tato poučena pro svou nepřítomnost při jednání. Poučovací povinnost soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. se váže výlučně k jednání soudu, nepřítomné žalobkyni toto poučení poskytnuto být nemohlo. Platí přitom, že nemohl-li soud poskytnout účastníkům poučení dle § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavili k jednání, není povinen, ale ani oprávněn sdělovat jim potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. Rozhodnutí o zamítnutí žaloby zároveň nelze označit za nepředvídatelné za situace, kdy soud žalobkyni před jednáním k doplnění tvrzení a označení důkazů usnesením vyzval. Ani ze skutečnosti, že ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz plně vyhovující žalobě, nemohla žalobkyně dovozovat, že svojí procesní povinnost zcela splnila, když elektronický platební rozkaz je vydáván výlučně na základě žalobních tvrzení, aniž by bylo prováděno dokazování. 4. Pokud žalobkyně neprokázala, že by žalovaný byl odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, nelze uzavřít, že by žalovaný měl být považován za poplatníka televizního poplatku s povinností žalobkyni televizní poplatky dle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. platit. Proto byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. 5. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, a měl by tak mít právo na náhradu nákladů tohoto řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovanému žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že žalovanému se právo na náhradu nákladů tohoto řízení nepřiznává.