1 C 114/2022-19 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovaným zaplatit jí částku 31 354,67 Kč s příslušenstvím představující regresní nárok za plnění, které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla poškozené [právnická osoba], spol. s.r.o. jako pojistné plnění za škodu, kterou žalovaní způsobili poškozené tím, že žalovaný č. 1 narazil do před ním jedoucího vozidla poškozené a žalovaný č. 2 jako vlastník a provozovatel vozidla neměl k datu nehody povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. 2. Žalovaní se ve věci nevyjádřili. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, neboť žalobkyně s tím souhlasila. Žalovaní ve stanovené lhůtě nereagovali na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí. Ve věci je přitom možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: 5. Dne 1. 6. 2020 žalovaný č. 1 jako řidič technicky nezpůsobilého vozidla [značka automobilu][registrační značka] nedodržel bezpečnou vzdálenost mezi vozidly a naboural vozidlo [značka automobilu] [registrační značka], jehož vlastníkem je poškozená [právnická osoba]. Tímto svým jednáním způsobil na poškozeném vozidle škodu ve výši 91 644 Kč. Vlastníkem a provozovatelem vozidla [příjmení] [jméno] byl žalovaný 2., který k okamžiku dopravní nehody neměl uzavřenou pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti k vozidlu, jehož byl vlastníkem. V daném případě pak [anonymizováno] pověřila třetí osobu [právnická osoba] aby jejím jménem vyřídila pojistnou událost. [anonymizováno] v návaznosti na provedené šetření pověřenou společností vyplatila dne 28. 7. 2020 poškozené náhradu škody ve výši 91 644 Kč a [právnická osoba] pak dne 4. 8. 2020 uhradila částku ve výši 2 420 Kč představující odměnu za likvidaci škodné události. Dne 31. 8. 2020, resp. 1. 9. 2020, [anonymizováno] vyzvala žalované k uhrazení 1/3 toho, co za ně plnila se splatností do 30. 9. 2020, resp. 1. 10. 2020. Žalovaní neuhradili ničeho. Pohledávka ČKP byla následně dne 18. 11. 2020 postoupena na žalobkyni a tato skutečnost byla žalovaným oznámena dne 26. 11. 2020 (Zjištěno z relace [anonymizováno], [číslo jednací], příkazu [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], výpisu z registru vozidel ze dne 30. 8. 2022, zápisu o prohlídce vozidla ze dne 5. 6. 2020, daňového dokladu č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 13. 7. 2020, likvidační zprávy [anonymizováno] č. [anonymizováno] [rok] [číslo], stanovení výše skutečné škody – vozidla, dopisu o výplatě ze dne 24. 7. 2020, detailů transakce [číslo] prohlášení o výši odměny za likvidaci škodních událostí, detailů transakce [číslo] uplatnění práva na náhradu plnění ze dne 31. 8. 2020, 1. 9. 2020, smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18. 11. 2020, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 11. 2020) 6. S ohledem na shora uvedený skutkový stav soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, jelikož v řízení bylo prokázáno, že žalovaný č. 1 řídil technický nezpůsobilé vozidlo a způsobil s ním škodu na vozidle poškozené společnosti, čímž porušil povinnosti stanovené v ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) a § 19 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Žalovaný č. 2 jako vlastník a provozovatel škodícího vozidla pak jednal v rozporu s ustanovením § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) když neměl uzavřenou pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti k vozidlu, jehož byl vlastníkem. V souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [anonymizováno] následně poskytla plnění poškozené společnosti ve výši 91 644 Kč. Na základě ustanovení § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vzniká [obec] [anonymizováno] výplatou plnění z garančního fondu nárok na náhradu 1/3 toho, co plnila poškozenému, včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. V daném případě odpovídají žalovaní za způsobenou škodu společně a nerozdílně (solidární dlužníci), neboť žalovaný č. 2 jako vlastník a provozovatel vozidla odpovídá za škodu podle § 2 927 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a žalovaný č. 1 jako řidič vozidla pak odpovídá za škodu podle ustanovení § 2 910 občanského zákoníku. Zde [anonymizováno] plnila celkem částku 94 064 Kč, když poškozené společnosti uhradila částku ve výši 91 644 Kč a partnerovi pověřenému likvidací uhradila částku ve výši 2 420 Kč, 1/3 pak činí 31 354,67 Kč. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni, která je tudíž v podání žaloby aktivně věcně legitimována. Vzhledem k tomu, že žalovaní pohledávku řádně a včas neuhradili, dostali se do prodlení. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaní nezaplatili žalovanou částku a že vozidlo nebylo pojištěno, přechází na žalované, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaní něco neučinili. Je na žalovaných, aby soudu prokázali, že zaplatili řádně a včas. Žalovaní však nic takového netvrdí, ani neprokazují. Soud proto uložil žalovaným uhradit žalobkyni dlužnou částku včetně zákonného úroku z prodlení. 7. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení pak vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 255 Kč, z odměny zástupkyně za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) po 2 380 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), a z 3 tzv. režijních paušálů po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Náhrada nákladů řízení, vyjma soudního poplatku, byla s ohledem na skutečnost, že zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH, navýšena o sazbu DPH (21%). Celkem tak byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 10 983,40 Kč. 9. Lhůta k plnění byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.