1 C 44/2022-128 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobce, který je státním podnikem s právem hospodařit s pozemky specifikovanými ve výroku tohoto rozsudku, se na žalované domáhá vyklizení těchto pozemků a zaplacení smluvní pokuty ve výši 218 000 Kč s příslušenstvím, jež byla sjednána jako sankce za nikoli včasné vyklizení staveniště. Žalobce konstatoval, že s žalovaným uzavřel dne 27. 7. 2020 jako objednatel smlouvu o dílo [číslo] (dále jen„ smlouva o dílo“) s tím, že plnění díla bylo zahájeno dnem převzetí staveniště 5. 8. 2020 a dne 12. 3. 2021 žalovaná sdělila, že s ohledem na finanční situaci není schopna dílo dokončit a požádala o předčasné ukončení smlouvy. Dne 14. 4. 2021 žalobce od smlouvy o dílo odstoupil a současně vyzval žalovanou k vyklizení staveniště ve lhůtě 10 dnů od obdržení tohoto dokumentu. Žalovaná však staveniště až do dne podání žaloby nevyklidila (nalézají se na něm skládky kamene, zeminy, nezabudované potrubí, stavební řezivo atd.), a proto žalobkyně v souladu se smlouvou o dílo uplatnila dopisem právo na zaplacení smluvní pokuty. 2. Žalovaná ve svém vyjádření potvrdila, že s ní žalobce uzavřel smlouvu o dílo, od které dopisem ze dne 14. 4. 2021 odstoupil a vyzval žalovanou k vyklizení staveniště. Žalovaná však staveniště již dne 28. 4. 2021 vyklidila a vyzvala žalobce k převzetí staveniště, avšak žalobce tak neučinil. Žalovaná současně žalobce informovala o tom, že materiál, který se na staveništi nachází, sem byl navezen bez pokynu a vědomí žalované panem [jméno] [příjmení], se kterým nebyla žalovaná v žádném smluvním vztahu, a nemůže proto výzvě žalobce vyhovět, jelikož materiál není v jejím vlastnictví. Současně se domnívá, že ze stejného důvodu není ve věci vyklizení nemovitostí pasivně legitimována a nic nedluží na smluvní pokutě, jelikož veškerý svůj majetek řádně odvezla. Žalovaná však přesto pana [příjmení] k vyklizení staveniště vyzvala. 3. Zástupce žalované při jednání uvedl, že žalovaná kdysi spolupracovala s panem [jméno] [příjmení], který žalované oznámil, že [anonymizováno] vypisují výběrové řízení na zhotovení vodních děl, následně pan [příjmení] vypracoval nabídku a instruoval žalovanou k tomu, aby tuto nabídku přihlásila do výběrového řízení, které žalovaná následně vyhrála. Pan [příjmení] rovněž vypracoval rozpočet této stavby, přičemž žalovaná následně zjistila, že tento rozpočet je nesprávný. Tuto skutečnost panu [příjmení] sdělila, avšak pan [příjmení] věc dále odmítl řešit. Pan [příjmení] se na staveništi nacházel s vědomím žalované, avšak neplnil zde úkoly uložené mu žalovanou, nýbrž se zde zdržoval z vlastní iniciativy. 4. Účastníci učinili nesporným, že mezi nimi byla uzavřena smlouva o dílo, dále že od ní žalobkyně odstoupila s tím, že odstoupení bylo dne 19. 4. 2021 doručeno žalované. 5. Žalobce vzal následně žalobu částečně zpět, co se týče návrhu, aby žalované byla uložena povinnost vyklidit dotčené pozemky a vyklizené je předat žalobci. Zpětvzetí žaloby odůvodnil tím, že mezi žalovanou, panem [jméno] [příjmení] a novým zhotovitelem díla byla po podání žaloby uzavřena dohoda, na základě které bude sporný materiál použit k dokončení díla. Soud proto řízení o návrhu na vyklizení nemovitostí po částečném zpětvzetí žaloby zastavil v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. 6. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 7. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že mezi nimi byla dne 27. 7. 2020 uzavřena smlouva o dílo, od které žalobkyně odstoupila a dne 19. 4. 2021 tuto skutečnost oznámila žalované a současně ji vyzvala k vyklizení staveniště. Mezi účastníky je dále nesporné, že na staveništi se i po podání žaloby nacházel stavební materiál (žalovaný toliko zpochybňuje, že by měl povinnost jej odvézt, neboť není v jeho vlastnictví). 8. Ze smlouvy o dílo soud zjistil, že žalovaná se zavázala na vlastní náklad, nebezpečí a odpovědnost provést mimo jiné: -) zajištění a zabezpečení staveniště, zřízení a likvidaci zařízení staveniště včetně případných přípojek, přístupů a skládek, dopravního značení a deponií, -) uvedení stavbou dotčených pozemků a komunikací do původního stavu (čl. I. odst. 4). 9. Čl. V. odst. 38 smlouvy o dílo pak stanoví, že zhotovitel vyklidí staveniště do 15 dnů po převzetí díla objednatelem. Vyklidit staveniště je však zhotovitel v každém případě povinen nejpozději do 10 dnů od ukončení platnosti této smlouvy, nedohodnou-li se strany písemně jinak. 10. Z čl. VIII. odst. 6 smlouvy o dílo se podává, že zhotovitel je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý, byť i započatý kalendářní den prodlení s vyklizením staveniště. 11. Žalovaná převzala staveniště dne 5. 8. 2020 (zjištěno ze zápisu o předání a převzetí staveniště stavby Soustava vodních nádrží na toku PP [anonymizováno] v ř. km 4,3). 12. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 13. Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty (§ 2051 občanského zákoníku). 14. Žalobkyně má nárok na zaplacení smluvní pokuty, neboť žalovaná se zavázala na vlastní náklad, nebezpečí a odpovědnost zajistit a zabezpečit staveniště, uvést stavbou dotčené pozemky do původního stavu a vyklidit staveniště nejpozději do 10 dnů od ukončení platnosti smlouvy o dílo. Současně bylo mezi stranami ujednáno, že žalovaná je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý, byť i započatý kalendářní den prodlení s vyklizením staveniště. Soud nemá za situace, kdy smlouva byla nepochybně ukončena, dotčený materiál byl na staveniště navezen panem [jméno] [příjmení], o jehož přítomnosti na staveništi žalovaná věděla, žádných pochybností o tom, že jde jen k tíži žalované, že tento materiál nebyl z pozemků žalobce řádně a včas odstraněn, jelikož žalovaná se zcela jednoznačně zavázala převzít za staveniště odpovědnost a není úkolem žalobce zjišťovat, kdo materiál na staveniště umístil. To platí tím spíše, že ve věci nešlo například o noční zřízení černé skládky neznámými lidmi, nýbrž o umístění stavebního materiálu osobou, která se podílela na získání veřejné zakázky, a na místě se nacházela s vědomím žalované. 15. Smluvní pokuta je žalobcem požadována za období od 26. 5. 2021 do 31. 12. 2021 (218 dnů po 1 000 Kč) ve výši 218 000 Kč (ve skutečnosti jde o 220 dnů), tedy za období, za které mu smluvní pokuta náleží, neboť k odstoupení od smlouvy došlo již ke dni 19. 4. 2021, a ve výši nepřekračující smluvní ujednání. 16. Žalovaná navrhla, aby soud využil moderačního oprávnění podle ustanovení § 2051 občanského zákoníku a aby smluvní pokuta byla snížena až na výši vzniklé škody s tím, že se domnívá, že žádná škoda reálně nevznikla, neboť materiál bude využit novým zhotovitelem veřejné zakázky a nedojde ani ke vzniku žádné škody na majetku žalobce. Na výzvu soudu k vylíčení skutečností svědčících o tom, že smluvní pokuta byla sjednána v nepřiměřené výši již v době uzavření smlouvy, žalovaná sdělila, že smluvní pokuta podle jejího názoru měla dopadat na jiné situace, než ke které došlo v tomto případě (tedy že na staveništi zůstal materiál, který je využitelný pro stavbu díla a může být použit novým zhotovitelem), nýbrž měla pokrývat spíše případy, kdy na staveništi zůstane stavební odpad atd. 17. S ohledem na to, že podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda a rovněž k tomu, že žalovaná přes výzvu soudu neuvedla žádné relevantní důvody svědčící o tom, že by smluvní pokuta byla sjednána v nepřiměřené výši již v době uzavření smlouvy, soud k její moderaci nepřistoupil, jelikož výši smluvní pokuty shledal přiměřenou situaci, kdy bylo realizováno dílo v ceně 5 662 485 Kč. Důvody, jež nastaly po uzavření smlouvy, pak dle názoru soudu nemohou být důvodem k aplikaci ustanovení § 2051 občanského zákoníku. 18. Nárok na uhrazení zákonného úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 zákona občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 19. Žalobci pak soud přiznal i právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 377 Kč, jelikož podle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. 20. O náhradě nákladů