2 C 50/2022-11 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se žalobou z 28. 12. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit jí 4 907 Kč s úrokem z prodlení ve výši 416 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do 28. 12. 2021. Nárok odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu podpisem formuláře pojistného produktu [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn. [tov. značka], typ [anonymizováno], [registrační značka]. První pojistné činilo 16 721 Kč, pojistné období bylo roční. Pojištění zaniklo k 18. 12. 2020 po marném uplynutí 30denní lhůty k zaplacení, kdy žalovaný byl v souladu se zákonem o zaplacení upomínán. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 11. 9. 2020 do 18. 12. 2020, dlužné pojistné za toto období činí 4 307 Kč. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zaplacení dvou poplatků po 300 Kč, a to za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění a dále za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění. 2. Za situace, kdy na základě usnesení soudu ze 17. 3. 2022, č. j. EPR 302883/2021-13, nastala dle § 101 odstavec 4 o. s. ř. fikce souhlasu účastníků s rozhodnutím ve věci bez jednání, přičemž žalobkyně předložila dostatek listinných důkazů, umožňujících ve věci rozhodnout bez jednání, postupoval soud dle § 115a o. s. ř. a ve věci nenařídil jednání a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. 3. Na jejich základě má za prokázané, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla 10. 9. 2018 uzavřena pojistná smlouva [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [tov. značka], typ [anonymizováno], [registrační značka], na dobu neurčitou s počátkem pojištění 11. 9. 2018, s ročním pojistným ve výši 16 721 Kč. Žalovaný neuhradil pojistné počínaje pojistným splatným 11. 9. 2020, a to ani na základě upomínky žalobkyně k úhradě dlužného pojistného z 26. 10. 2020 s upozorněním na možný zánik pojistné smlouvy v případě neuhrazení dlužného pojistného v dodatečné lhůtě. Dlužné pojistné neuhradil ani na základě výzvy označené jako pokus o smír po zániku pojištění z 26. 1. 2021. Za odeslání těchto dvou upomínek byl v sazebníku nákladů na vymáhání pojistného produktu neživotního pojištění sjednán poplatek ve výši po 300 Kč. Dle všeobecných pojistných podmínek je v případě nezaplacení pojistného včas žalobkyně oprávněna požadovat náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuhradil. 4. Na základě těchto skutkových závěrů učinil soud následující závěry právní. 5. Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva dle § 3 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Na základě této smlouvy vznikla žalovanému povinnost hradit žalobkyni ročně pojistné ve výši 16 721 Kč. Žalovaný svůj závazek hradit pojistné porušil počínaje pojistným splatným 11. 9. 2020, přičemž domáhala-li se žalobkyně zaplacení dlužného pojistného za dobu do 18. 12. 2020, uzavřel soud, že nárok na zaplacení pojistného za toto období měla. Dále soud uzavřel, že žalobkyni vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení dohodnuté částky 600 Kč v souvislosti se zasláním upomínky žalovanému k úhradě dlužného pojistného s upozorněním na možný zánik pojištění a za zaslání pokusu o smír po zániku pojištění. 6. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného vznikl žalobkyni dle § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. 7. S ohledem na shora uvedené tedy soud shledal žalobu důvodnou, a žalovanému proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 907 Kč spolu s uplatněným úrokem z prodlení ve výši 416 Kč. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení vůči ve věci neúspěšnému žalovanému. Náhrada nákladů řízení je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnou za dva úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu a paušální náhradou hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14 b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Náhrada nákladů řízení, vyjma náhrady za zaplacený soudní poplatek, byla navýšena o DPH, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč.