6 C 249/2021-11 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 1. 6. 2021 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 27 522 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba] byla dne 24. 5. 2017 uzavřena smlouva o úvěru [číslo], na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, což potvrdila v den podpisu smlouvy svým podpisem. Za sjednanou dobu poskytnutého úvěru se žalovaná zavázala zaplatit úrok v pevné výši 1 444 Kč. Dále se zavázala zaplatit paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím úvěru, a to částku 6 000 Kč, částku 1 078 Kč a částku 3 750 Kč. Celkovou dlužnou částku 27 272 Kč se žalovaná zavázala zaplatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč, kdy poslední splátka byla splatná 24. 7. 2018. 2. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas a smlouvu porušila. Poslední splátka z její strany byla uhrazena 18. 7. 2018 ve výši 500 Kč dnem následujícím po marném uplynutí lhůty, pro úhradu dalších splátek tak vzniklo předchůdci žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky, která činila jistinu úvěru 10 464,55 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 700,85 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 4 073,84 Kč, úhradu za administrativní činnost 736,60 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště 2 540,16 Kč. 3. Protože nebyl poskytnutý úvěr řádně a včas uhrazen, úročí se neuhrazené jistina od 25. 7. 2018 dále úrokem ve výši 15 % ročně podle sjednané smlouvy. Vzniklo pak dále i právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 9 % ročně. 4. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2020 byla pohledávka postoupena na žalobkyni, žalované to bylo oznámeno a žalobkyně je tak ve věci aktivně legitimována. 5. Za období od postoupení pohledávky do dne sepisu žaloby žalovaná uhradila 2 000 Kč. Žalobkyně aktuálně požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny 10 464,55 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 700,85 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 4 073,84 Kč, úhradu za administrativní činnost 736,60 Kč, úhradu za umožnění zaplatit splátky v hotovosti mimo místo bydliště 2 546,16 Kč, smluvní pokuty ve výši 9 000 Kč, úroku vyčísleného od 25. 8. 2018 do postoupení pohledávky z dlužné jistiny ve výši 3 512,24 Kč, zákonného úroku z prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 109,78 Kč, úroku ve výši 784,84 Kč, kapitalizovaných úroků za období od 21. 5. 2020 do 16. 11. 2020 a úroku z prodlení ve výši 502,45 Kč kapitalizovaných za stejné období jako shora. Dále pak od 17. 11. 2020 do zaplacení požaduje úroky z úvěru ve výši 15 % z dlužné jistiny a zákonné úroky z prodlení ve výši 9 % z částky 11 165,40 Kč. 6. Žalovaná byla vyzvána před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, což se nestalo. 7. Okresní soud vydal ve věci elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen, protože nebyl doručen do vlastních rukou žalované. Soud dále v usnesení ze dne 18. 11. 2021 vyzval účastnice, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení vyjádřily, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a dále s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila s postupem soudu souhlas již v žalobě, žalované bylo usnesení doručeno do vlastních rukou dne 30. 11. 2021 a k věci se následně žádným způsobem nevyjádřila. Soud proto za splnění zákonných podmínek daných ustanovením § 115a o. s. ř. vyhlásil ve věci dne 5. 1. 2021 veřejně rozsudek. 8. Veškerá tvrzení uvedená žalobkyní v žalobě byla listinnými důkazy z její strany předloženými prokázána. Základní právní vztah se opírá o smlouvu o úvěru uzavřenou mezi původním věřitelem a žalovanou 24. 5. 2017, ze které kromě povinnosti k zaplacení základní částky 15 000 Kč byly žalované stanoveny další povinnosti v žalobě uvedené. 9. K výpočtům ze strany žalobkyně soud výhrady nemá. 10. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaná zaplatila eventuálně žalovanou částku, přechází na žalovanou, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaná něco neučinila. Bylo na žalované, aby soudu prokázala, že zaplatila řádně a včas. Žalovaná však nic takového netvrdila, ani neprokazovala. 11. Po stránce právní soud vyšel z toho, že původní věřitelka a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. (o. z.). Podle tohoto ustanovení smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jak již shora uvedeno, žalovaná uzavřený smluvní vztah porušila, sjednané částky platit přestala a soud považuje žalobu za odůvodnou. Ve výroku pod bodem I. rozsudku bylo proto rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku souhrnně 27 522 Kč a k tomu kapitalizované zákonné úroky a úroky ve smyslu smlouvy a dále pak úroky z jistiny a úroky z částky 11 165,40 Kč od 17. 11. 2020 do zaplacení. Splatnost celé dlužné částky byla pak žalované uložena do tří dnů od právní moci rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s odkazem na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na zaplacení jejích nákladů. 13. Náklady řízení žalobkyně představují částku 1 102 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále pak jde o odměnu za právní zastoupení. Odměna je počítána podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to konkrétně podle § 14b této vyhlášky, kde v daném případě sazba činí za 1 úkon mimosmluvní odměny částku 300 Kč. V posuzované věci zástupce žalobkyně učinil 3 úkony (převzetí a příprava, sepis žaloby, kvalifikovaná předžalobní výzva k plnění), žalobkyni tak náleží částka 900 Kč. Dále pak jde o 3 režijní paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 2 citované vyhlášky. 14. Odměna zástupkyně žalobkyně je pak dále zvyšována o 21% DPH a souhrnně náklady řízení žalobkyně představují částku 2 526 Kč. Tuto je povinna žalovaná zaplatit žalobkyni, a to k rukám zástupce žalobkyně rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku. 15. Soud se neztotožnil s názorem žalobkyně, že nejde o tzv. formulářovou žalobu v předmětné věci, a proto mají být náklady řízení žalobkyně počítány podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 16. Jde naopak o klasickou smlouvu o plnění uzavřené smlouvy o úvěru, kde žalobkyně tvrdí uzavření smlouvy, její neplnění, vyčíslení dlužné částky a to dokladuje listinami. Nic jiného se v těchto žalobách dále neprezentuje a stejně je to i v tomto případě. Proto je na místě při vyčíslení nákladů řízení použít ustanovení § 14b citované vyhlášky. Jde o klasickou formulářovou žalobu.