6 C 35/2022-10 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se svou žalobou jako právní nástupkyně provozovatele veřejné přepravy osob ([právnická osoba]) domáhala proti žalované zaplacení částky 1 098 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje žalovanou neuhrazené jízdné ve výši 98 Kč a neuhrazenou přirážku k tomuto jízdnému ve výši 1 000 Kč. Žalovaná ke své přepravě použila vlak provozovaný právní předchůdkyní žalobkyně a na výzvu dopravcem pověřené osoby se neprokázala platným jízdním dokladem. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, neboť žalobkyně s tím souhlasila a žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovala na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 občanského soudního řádu). Ve věci je přitom možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: 5. Žalovaná dne 17. 12. 2018 použila ke své přepravě mezi stanicemi [obec] – [obec] vlaku [číslo] provozovaného právní předchůdkyní žalobkyně, přičemž se na výzvu dopravcem pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem (zjištěno z potvrzení o nedodržení SPPO a oznámení o závadách ze dne 17. 12. 2018. Totožnost žalované byla při kontrole jízdních dokladů ověřena. Žalovaná dosud dlužné jízdné ani přirážku k tomuto jízdnému v celkové částce 1 098 Kč nezaplatila ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne 20. 3. 2020. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou na základě rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015 postoupena [právnická osoba] a následně žalobkyni na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne 27. 2. 2020. 6. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav soud žalobě zcela vyhověl, jelikož má za prokázané, že žalovaná využitím dopravního prostředku provozovaného právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o přepravě, přičemž neuhradila jízdné a následně ani přirážku k jízdnému. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni, která je proto aktivně legitimována k podání žaloby. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaná zaplatila žalovanou částku, přechází na žalovanou, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaná něco neučinila. Je na žalované, aby soudu prokázala, že zaplatila řádně a včas. Žalovaná však nic takového netvrdí, ani neprokazuje. Soud proto uložil žalované uhradit dlužnou částku. 7. Nárok na úhradu jízdného a přirážky k jízdnému vyplývá z ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, z ustanovení § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a tarifu dopravce. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny zástupce za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ze 3 tzv. režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a příslušejícího DPH 21 % ve výši 189 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Jednotlivé žaloby, jak je soudu z rozhodovací činnosti známo, se v zásadě liší jen údaji o žalovaných a žalované částce. Tyto žaloby mají podobu vzoru, který se v jednotlivých dílčích případech odlišuje jen v minimální míře, a to pouze takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován, avšak základ právní argumentace včetně její stylizace a formálního vyjádření zůstává totožný, pouze případně jen s drobnými odchylkami (viz např. žaloby projednávané u zdejšího soudu pod sp. zn. 2 C 219/2020 a 2 C 20/2022). 9. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 odst. 1 občanského soudního řádu. 10. Toto rozhodnutí obsahuje pouze zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu.