8 C 118/2022-21 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně návrhem ze dne 16. 5. 2022 navrhla, aby soud zvýšil výživné, které je povinen jí platit žalovaný, na částku 4 000 Kč měsíčně od března 2022. Návrh odůvodnila tím, že stále studuje s individuálním plánem. Ona sama má jednu vyživovací povinnost, dne [datum] se jí narodila dcera [jméno] [příjmení]. Žalovaný, otec žalobkyně, přispíval na její potřeby do února tohoto roku částkou 1 000 Kč měsíčně. Požadoval po ní potvrzení o studiu a sám si také ověřoval, že je stále studentkou. Ačkoliv má tyto informace, na její výživu ničím nepřispívá. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí návrhu na zvýšení výživného, navrhl, aby soud ponechal výživné ve výši 1 000 Kč měsíčně, tak jak je stanoveno. Je pravdou, že výživné nehradí, protože po žalované žádal, aby mu doložila doklady o studiu, informoval se také i ve škole, učitelka mu však sdělila, že si žalobkyně nepřeje, aby mu byly podávány jakékoliv informace. 3. Žalobkyně vypověděla, že ve společné domácnosti žije nyní společně s dcerou a přítelem [jméno] [příjmení]. Má pronajatý byt o velikosti 2+kk na adrese [adresa]. Nájemní smlouvu uzavřela ona jako nájemkyně, nájemní poměr je uzavřen na dobu určitou, z bytu se hradí nájemné ve výši 9 500 Kč, dále hradí energie, topení, vodné a stočné, kdy celkovou částku nezná. Její přítel je nezaměstnaný, je hlášen na úřadu práce, v současné době je bez příjmu, přítel žije z jejich peněz od úřadu. Ona pobírá rodičovský příspěvek, přídavek na dítě a dále zaopatřovací příspěvek ve výši 15 000 Kč. Ten je jí vyplácen, protože byla umístěna v Dětském domově se školou v [obec] a po ukončení pobytu v ústavu studuje, takže je jí vyplácen právě tento zaopatřovací příspěvek. Tato částka jí bude vyplácena po dobu celého studia. Její matka [jméno] [příjmení] žije v [obec] a hradí jí měsíčné ve výši 1 000 Kč, na výživném žádný dluh nemá. Ve školním roce 2022 [číslo] bude opakovat 3. ročník, protože v tomto roce nestihla testy. Studovat bude opět s individuálním plánem. Školu má jedenkrát týdně v [obec], kam dojíždí, jedenkrát týdně má praxi ve [obec]. Oblečení na praxi má ještě z minulého roku. Ve škole za učebnice a další pomůcky ničeho nehradí. Vyživovací povinnost má pouze k dceři. Nevlastní žádný hodnotný majetek. Se žalovaným se nestýká, výživné ve výši 1 000 Kč jí bylo otcem hrazeno do února 2022, od března 2022 na výživném ničeho nehradí. Její přítel má možná příjem, ale pouze z brigád, ona o jeho příjmech neví. 4. Žalovaný vypověděl, že bydlí v bytě 3+1, který má pronajatý, nájemní poměr má uzavřen na dobu neurčitou, nájemné hradí ve výši 10 000 Kč měsíčně, dále hradí 2 400 Kč za teplo, 1 300 Kč za elektriku a 350 Kč za společné prostory. Je stále ženatý, ale s manželkou nežije, budou se rozvádět. Ve společné domácnosti žije s přítelkyní, která je zaměstnaná, její příjem nezná. Má tři vyživovací povinnosti, a to k žalobkyni, které je stanoveno ve výši 1 000 Kč měsíčně, dále k sestře žalobkyně [jméno] [příjmení], narozené [datum], která studuje na gymnáziu, výživné bylo stanoveno ve výši 2 500 Kč měsíčně [název soudu]. Dále má vyživovací povinnost k [jméno] [příjmení], narozené [datum] nebo [rok], přesně neví, která je svěřena do péče matky, výživné pro ni bylo [název soudu] stanoveno ve výši 3 500 Kč měsíčně. Kromě příjmu ze svého zaměstnání, žádný další příjem nemá. Od března 2022 na výživném pro žalobkyni ničeho nehradí, protože mu nedoložila potvrzení o studiu. Dluh na výživném je připraven žalobkyni zaplatit. 5. Zaměstnavatel žalovaného [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] ve [obec] sdělil, že průměrný měsíční příjem žalovaného za období prosinec 2021 až květen 2022 činil 32 079 Kč. 6. Žalobkyně rodným listem doložila, že dne [datum] se jí narodila dcera [jméno] [příjmení], jako otec dítěte je zapsán [jméno] [příjmení], [datum narození]. 7. Dle potvrzení [anonymizována dvě slova] [země], je žalobkyni vyplácen zaopatřovací příspěvek, kdy v květnu 2022 jí byla vyplacená částka 60 000 Kč, v červnu 2022 pak ve výši 15 000 Kč. Dále žalovaná pobírá rodičovský příspěvek, který jí byl vyplacen v lednu 2022 ve výši 18 000 Kč, v únoru 2022 ve výši 9 000 Kč a od března 2022 je jí vyplácen ve výši 5 900 Kč měsíčně. Žalobkyně dále pobírá příspěvek na bydlení ve výši 4 574 Kč měsíčně a přídavek na dítě ve výši 630 měsíčně. 8. Střední škola a Základní škola [obec], [ulice a číslo], potvrdila, že žalobkyně je ve školním roce 2021 2022 žákyní třetího ročníku, obor kuchař-číšník. 9. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud nařídil ústavní výchovu tehdy nezletilé žalobkyně s tím, že pro výkon ústavní výchovy byla umístěna do Výchovného ústavu, [příjmení] domova se školou, Střední školy, Základní školy a [ulice] jídelny [obec]. Otci nezletilé, žalovanému, byla počínaje právní mocí výroku o nařízení ústavní výchovy uložena povinnost platit výživné ve výši 1 000 Kč měsíčně splatné vždy do 15. dne každého měsíce. Rozsudek nabyl právní moci dne 17. 7. 2021. Při stanovení vyživovací povinnosti soud vycházel z toho, že otec je ženatý, plní si celkem čtyři vyživovací povinnosti. Je zaměstnán jako řidič kamionu se základním platem 16 000 Kč a dále jsou mu vypláceny diety. Žije s manželkou a dcerou v rodinném domě, za který hradí 10 000 Kč měsíčně. Soud stanovil výživné ve výši 1 000 Kč měsíčně s ohledem na to, že bude otci vyměřeno ošetřovné. 10. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 11. Podle § 163 o. s. ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. 12. Vyživovací povinnost rodičů ke zletilému dítěti, trvá tak dlouho, dokud není zletilé dítě schopno se samostatně živit, například v důsledku studia, přípravy na budoucí povolání. Žalobkyně v řízení prokázala, že se stále připravuje na budoucí povolání, studuje obor kuchař-číšník na střední škole ve [obec]. Žalobkyně má jednu vyživovací povinnost k nezletilému dítěti, žije společně s přítelem, který je nezaměstnaný a dle žalobkyně bez příjmu. Žalobkyně uvádí, že její přítel žije z peněz, které ona pobírá od úřadu práce. K tomuto, ale soud nemůže při stanovení vyživovací povinnosti přihlížet. Naopak přítel žalobkyně, který je otcem nezletilého dítěte, je povinen si plnit vyživovací povinnost jak vůči nezletilé dceři, má dále i vyživovací povinnost vůči žalobkyni jako matce jeho dítěte ve věku do dvou let. Otec žalobkyně, žalovaný, je povinen přispívat na výživu žalobkyně podle svých možností, schopností a majetkových poměrů. Jak bylo v řízení zjištěno, žalovaný dosahuje průměrného měsíčního příjmu 32 079 Kč, má tři vyživovací povinnosti. Soud při rozhodnutí o výši vyživovací povinnosti, je povinen zabývat se nejen odůvodněnými potřebami zletilého dítěte, ale také i vlastními příjmy zletilého dítěte, které mohou vznik a trvání vyživovací povinnosti výrazně ovlivnit, někdy i zcela vyloučit. Žalobkyně pobírá od měsíce února 2022 zaopatřovací příspěvek ve výši 15 000 Kč měsíčně, kdy částka 60 000 Kč vyplacená na tomto příspěvku žalobkyni v měsíci květnu 2022 představovala zpětnou výplatu těchto dávek, právě za období od února 2022 do května 2022, žalobkyně uvedla, že tato částka jí bude vyplácena po dobu celého studia. Dále je žalobkyni vyplácen rodičovský příspěvek ve výši 5 900 Kč měsíčně, celkem tedy příjem žalobkyně představuje 20 900 Kč měsíčně, spolu s příspěvkem na bydlení ve výši 4 574 Kč. Žalobkyně vypověděla, že matka jí hradí na výživném částku 1 000 Kč měsíčně a stále platí vyživovací povinnost otce ve výši 1 000 Kč měsíčně. Soud s přihlédnutím k příjmu žalobkyně, návrh žalobkyně na zvýšení výživného zamítl, výživné ponechal ve stanovené výši 1 000 Kč měsíčně, jestliže bylo zjištěno, že žalobkyně právě dosahuje příjmu 20 900 Kč měsíčně. Rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 10. 7. 2019, č. j. 8 P 23/2012-183 nebyl dosud změněn, stále tedy platí vyživovací povinnost žalovaného vůči žalobkyni ve výši 1 000 Kč měsíčně. 13. Ve věci úspěšný žalovaný by měl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které mu v souvislosti s tímto řízením vznikly. Na nákladech řízení žalovaný ničeho neúčtoval, bylo proto rozhodnuto, že právo na náhradu nákladů řízení se mu nepřiznává.