9 C 189/2022-11 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 10. 6. 2022 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 13 665 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že v období 14. 2. 2020 – 20. 5. 2020 a 18. 12. 2020 – 31. 3. 2021 byl žalovaný vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], přičemž toto vozidlo v daných obdobích nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná částka představovala zákonný příspěvek nepojištěných ve výši 6 305 Kč za 97 dní období 14. 2. 2020 – 20. 5. 2020 a 6 760 Kč za 104 dní období 18. 12. 2020 – 31. 3. 2021, v obou případech s připočtením poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v rámci žaloby. Žalovanému byla výzva k vyjádření se, zda rovněž souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání doručena spolu se žalobou dne 22. 8. 2022. Žalovaný se v soudem určené lhůtě nijak nevyjádřil, má se tak za to, že s navrženým postupem souhlasil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Proto soud rozhodl bez nařízení jednání, jak mu to umožňuje ustanovení § 115a o. s. ř. 3. Na základě obsahu spisu má soud za prokázané následující. 4. Jako vlastník osobního automobilu [registrační značka] byl v období 14. 2. 2020 – 20. 5. 2020 a 18. 12. 2020 – 31. 3. 2021 registrován žalovaný (údaje o vozidle v přílohách žaloby). Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za období 14. 2. 2020 – 20. 5. 2020 v celkové výši 6 905 Kč byla žalovanému zaslána dopisem ze dne 27. 7. 2020 (výzva v přílohách žaloby), zásilka výzvu obsahující byla žalovanému vhozena do schránky (informace o zásilce v přílohách žaloby). Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za období 18. 12. 2020 – 31. 3. 2021 byla žalovanému zaslána dopisem ze dne 9. 12. 2021 (v přílohách žaloby), zásilka výzvu obsahující byla po skončení úložní doby vrácena odesílateli (informace o zásilce v přílohách žaloby). 5. Dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel povinnost pojištění odpovědnosti splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v tomto registru s výjimkou doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 3 odst. 2 téhož zákona je vlastník tuzemského vozidla povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení uvedené povinnosti vyjma případu, kdy vozidlo bylo odcizeno. Dle odst. 2 téhož ustanovení, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Dle odst. 3 téhož ustanovení se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 uvedeného zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. 6. Žalovaný byl v období 14. 2. 2020 – 20. 5. 2020 a 18. 12. 2020 – 31. 3. 2021 vlastníkem předmětného vozidla, stíhala jej proto povinnost k uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by uvedenou povinnost splnil, dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. je tak povinen uhradit žalobkyni příspěvek za každý den porušení stanovené povinnosti, v daném případě za celkem 201 dní, přičemž výše denní sazby činí dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 65 Kč denně. Výše příspěvku proto činí celkem 13 065 Kč. 7. Žalovanému dále dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. vznikla povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč ve vztahu ke každému z předmětných období. 8. Celkem byla žalovanému uložena povinnost k zaplacení částky 13 665 Kč. 9. Vyhověno bylo žalobě i ohledně úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se domáhala úroku z prodlení za období, za které jí tento náleží, zároveň ve výši nepřesahující výši zákonnou. 10. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, a má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení na straně žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek 800 Kč, odměna za právní zastoupení 900 Kč (za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/96 Sb. (AT) po 300 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 1 AT), náhrada hotových výdajů 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT a 21 % DPH 252 Kč. Celkem tak byla žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení přiznána částka 2 252 Kč. 11. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly její prodloužení. V případě náhrady nákladů řízení je žalovaný povinen plnit k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).