9 C 39/2022-20 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 23. 8. 2021 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 1 596,13 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že se žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu pro sdružené pojištění vozidla [číslo] ve vztahu k [značka automobilu], [registrační značka] s počátkem pojištění ke dni 1. 2. 2019. Žalovaný se zavázal k placení ročního pojistného ve výši 4 528 Kč. Pojištění zaniklo ke dni 22. 5. 2020 pro neplacení pojistného. Žalovaná částka dle žaloby sestávala z dlužného pojistného za období 1. 2. 2020 – 22. 5. 2020 ve výši 1 396,13 Kč a dále poplatku 200 Kč za odeslání upomínky k zaplacení dlužného pojistného po zániku pojištění. 2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručováno na adresu dle § 46b písm. a) o. s. ř., zásilka byla žalovanému doručena dle § 50 odst. 1 o. s. ř. dnem 8. 3. 2022, když na téže adrese byla žalovanému již dne 21. 2. 2022 doručena postupem dle § 49 odst. 4 o. s. ř. žaloba. Protože zůstala zachována lhůta dle § 115 odst. 2 o. s. ř., jednal soud a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného tak, jak mu to umožňuje ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. Jednáno bylo zároveň v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce, když tento se z jednání soudu omluvil. 3. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav. 4. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od 1. 2. 2019 na dobu neurčitou ve vztahu k [značka automobilu],[registrační značka]. Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal k placení pojistného ve výši 976 Kč čtvrtletně splatného vždy k 1. dni měsíce února, května, srpna a listopadu každého roku (č. l. 19-21 e-spisu). 5. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 6. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva, na základě které se žalovaný zavázal platit žalobkyni pojistné ve výši 976 Kč čtvrtletně. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužného pojistného za období 1. 2. 2020 – 22. 5. 2020, a to zároveň s tvrzením, že s účinností od 1. 2. 2020 bylo pojistné z předmětné pojistné smlouvy zvýšeno na částku 1 132 Kč čtvrtletně, přičemž o této skutečnosti měl být žalovaný uvědoměn dopisem ze dne 24. 11. 2019. Toto své tvrzení žalobkyně neprokázala. Žalobkyně v řízení neoznačila žádný důkaz k prokázání skutečnosti, že ke zvýšení pojistného byla na základě smlouvy včetně související dokumentace oprávněna, zároveň neoznačila důkaz ohledně skutečnosti, že případný smlouvou či související dokumentací zakotvený postup pro zvýšení pojistného byl zároveň z její strany dodržen (minimálně skutečnost, že nově stanovená výše pojistného byla žalovanému jako pojistníkovi řádně oznámena). 7. Za této situace pak muselo při rozhodování soudu být vycházeno z výše pojistného sjednaného smlouvou – 976 Kč čtvrtletně. Tvrzením žalobkyně zároveň bylo, že pojištění z předmětné pojistné smlouvy zaniklo ke dni 22. 5. 2020 po uplynutí žalobkyní stanovené lhůty k úhradě dlužného pojistného, ani toto tvrzení však žalobkyně neprokázala. Soudu sice byla předložena k důkazu upomínka k zaplacení dlužného pojistného s upozorněním na možný zánik pojištění ze dne 31. 3. 2020, žalobkyně však neoznačila žádný důkaz k prokázání skutečnosti, že uvedená upomínka byla žalovanému skutečně doručena a že tak nastaly účinky s ní spojené. Protože však žalovaný netvrdil žádné skutečnosti, ze kterých by bylo možno dovodit, že pojištění z předmětné pojistné smlouvy zaniklo před datem 22. 5. 2020, bylo možné žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dlužného pojistného za období 1. 2. 2020 – 22. 5. 2020 ve vztahu k dlužnému pojistnému vyhovět. Uvedenému období odpovídá na pojistném částka 1 214,50 Kč (976 Kč za období 1. 2. 2020 – 30. 4. 2020, 238,50 Kč za období 1. 5. 2020 – 22. 5. 2020 – 22 dlužných dnů po 10,84 Kč). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by uvedenou částku žalobkyni, byť částečně, zaplatil, případně, že by jeho povinnost k jejímu zaplacení zanikla jiným způsobem. Proto byla žalovanému povinnost k zaplacení částky 1 214,50 Kč uložena tímto rozsudkem. Pokud se žalobkyně domáhala částky o 181,63 Kč vyšší, v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta. 8. Žalobkyni byl zároveň přiznán úrok z prodlení z přiznané částky, na který má právo dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení za období, za které jí tento náleží (ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného za celé žalobou vymezené období s ohledem na sjednanou splatnost), zároveň ve výši nepřesahující výši zákonnou. Ohledně úroku z prodlení z částky 181,63 Kč byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 9. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení další částky 200 Kč za odeslání upomínky k zaplacení dlužného pojistného po zániku pojištění. Uvedená upomínka byla žalobkyní soudu předložena, žalobkyně však neprokázala, že by byly splněny všechny podmínky pro vznik uvedeného nároku. Jak je již uvedeno výše, žalobkyně neprokázala, že by pojištění z předmětné pojistné smlouvy skutečně zaniklo, zároveň neoznačila žádný důkaz ohledně prokázání skutečnosti, že uvedená upomínka byla žalovanému skutečně odeslána, tvrzeno nebylo ani, na základě jakého smluvního ujednání měl žalobkyni nárok na zaplacení požadovaného poplatku vzniknout. S ohledem na nepřítomnost žalobkyně při jednání nemohla být tato o uvedené skutečnosti ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř. poučena. Z těchto důvodů byla žaloba co do částky 200 Kč ve vztahu k poplatku za zaslání upomínky zamítnuta. 10. Žalobkyně byla v řízení úspěšná částečně, a má proto právo na částečnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Náklady řízení na straně žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek 400 Kč, odměna za právní zastoupení 600 Kč (za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/96 Sb. (AT) po 200 Kč za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 1 AT), náhrada hotových výdajů 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT a 21% DPH 189 Kč. Celkové náklady řízení na straně žalobkyně tak představuje částka 1 489 Kč. Žalobkyně byla v řízení úspěšná částečně, a to v rozsahu 76 %, neúspěch měla co do 24 %. Náhrada nákladů řízení tak byla žalobkyni přiznána co do 52 %, tedy v částce 774 Kč. 11. Aplikace § 14b AT pro určení výše náhrady nákladů řízení je v dané věci odůvodněna skutečností, že předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a návrh byl zároveň podán na ustáleném vzoru uplatňovaném týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Žalobou byl ze strany žalobkyně uplatněn nárok na zaplacení dlužného pojistného. Obdobné nároky žalobkyně uplatňuje opakovaně, v žalobách dochází ke změnám pouze ve vztahu k označení účastníků, výši pojistného a období, za které je dlužné pojistné požadováno. 12. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly její prodloužení. V případě náhrady nákladů řízení je žalovaný povinen plnit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).