8 C 128/2023-12 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobou došlou soudu dne 25. 1. 2023 se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení 20 827 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že žalobkyně jako dodavatel poslední instance dodávala žalované elektrickou energii do odběrného místa [anonymizováno] [číslo] na adrese [adresa], včetně zajištění distribučních a souvisejících služeb při sazbě distribuce [anonymizováno] a hodnotě hlavního jističe 3x32 A. Žalované vznikla povinnost zaplatit cenu dle ceníku platného v době a místě odběru k produktové řadě DPI. Žalobkyně účtovala žalované fakturou [číslo] ze dne 17. 1. 2022 cenu za sdružené služby dodávky 4,965 MWh elektřiny v období od 14. 10. 2021 do 21. 12. 2021 celkem po zaokrouhlení 25 827 Kč se splatností dne 31. 1. 2022. Žalobkyně eviduje ze strany žalované platbu ze dne 30. 8. 2022 ve výši 5 000 Kč, která byla započtena na jistinu faktury. Žalobkyně neobdržela od žalované žádné další plnění. Žalovaná byla dne 6. 1. 2023 prostřednictvím právního zástupce písemně vyzvána k úhradě dluhu spolu s upozorněním na vymáhání dluhu soudní cestou. Žalovaná však dluh neuhradila, na výzvu žádným způsobem nereagovala. 2. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů dle § 115a o. s. ř. Tento postup žalobkyně odsouhlasila výslovně již v žalobě, žalovaná za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se k výzvě soudu dané usnesením ze dne 4. 5. 2023, č. j. EPR 21346/2023-18 ve stanovené lhůtě nevyjádřila, přičemž o postupu soudu byla v usnesení poučena. 3. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že v době od 14. 10. 2021 do 21. 12. 2021 žalobkyně jako dodavatel poslední instance dodala žalované elektřinu a poskytla související služby v odběrném místě na adrese [adresa], za což následně vyúčtovala žalované fakturou [číslo] ze dne 17. 1. 2022 celkem částku 53 227,34 Kč, která představovala cenu celkové spotřeby elektřiny 4,965 MWh, po započtených zálohách ve výši celkem 9 400 Kč zbývalo po zaokrouhlení k doplacení 25 827 Kč, splatnost této částky byla stanovena ke dni 31. 1. 2022 Cena byla stanovena dle Přehledu sazeb a cen za zajišťování distribuce elektřiny pro zákazníky kategorie D – domácnosti na distribučním území [právnická osoba], platného od 1. 1. 2021. K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána výzvou zástupce žalobkyně ze dne 6. 1. 2023, která byla žalovaná doručena dle výpisu PoštyOnline dne 10. 1. 2023. 4. Žalobkyně jako dodavatel poslední instance dodávala žalované elektřinu a zajišťovala s tím související služby v souladu s ustanovením § 12a zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, a to do odběrného místa na adrese [adresa]. Dodavatel poslední instance je dodavatel elektřiny nebo plynu, který převezme dodávku energie v případě úpadku dosavadního dodavatele. Energetický regulační úřad zveřejňuje na svých internetových stránkách informaci o tom, který držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem má povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území jednotlivých provozovatelů distribučních soustav. Pro okres [okres] tímto dodavatelem poslední instance právě žalobkyně. Žalovaná byla povinna dle § 12b odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu, včetně záloh na dodávku elektřiny stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny. Žalobkyně dodala žalované elektřinu a zajistila s tím související služby, kdy v období od 14. 10. 2021 do 21. 12. 2021 za dodanou elektřinu a poskytnuté služby vyúčtovala celkem částku 25 827 Kč se splatností dne 31. 1. 2022, a to v souladu s příslušným ceníkem žalobkyně. Žalobkyně na účtovanou částku uhradila pouze 5 000 Kč dne 30. 8. 2022. Dle ustanovení § 2054 odst. 2 o. z. platí, že plní-li dlužník dluh z části, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li s okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by dala žalobkyni výslovně najevo, že ve zbývajícím rozsahu pohledávku žalobkyně zpochybňuje. Soud má tedy za to, že k okamžiku částečného plnění žalovaná svůj dluh uznala a dluh k tomuto okamžiku trval. Soud shledal žalobu důvodnou a této vyhověl. Žalované byla dále uložena povinnost uhradit žalobkyni úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jestliže se žalovaná dostala do prodlení se splácením svého peněžitého dluhu. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na jejich náhradu, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 834 Kč, odměny za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzva po 300 Kč, to je 900 Kč a náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to je 300 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu a dále 21% DPH ve výši 252 Kč. Celkem bylo žalobkyni na náhradě nákladů řízení přiznáno 2 286 Kč.