8 C 49/2023-11 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně žalobou podanou dne 22. 11. 2022 navrhla, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 31 043,64 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalobkyně dodávala žalované elektřinu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne 7. 3. 2017. Žalovaná neuhradila cenu dodané elektřiny za období od 3. 10. 2018 až 7. 10. 2019 v částce 16 675 Kč vyúčtované fakturou [číslo] dne 11. 10. 2019 splatnou dne 25. 10. 2019. Žalovaná na tuto pohledávku uhradila pouze dne 10. 3. 2022 částku 6 221 Kč a dne 17. 8. 2022 částku 500 Kč. Žalobkyně dále dodala žalované elektřinu v období 15. 10. 2020 až 8. 11. 2021 v ceně 5 805,52 Kč, kterou účtovala fakturou [číslo] ze dne 19. 11. 2021 splatnou dne 3. 12. 2021. Žalovaná na tuto pohledávku ničeho neuhradila. Žalobkyně dále jako dodavatel poslední instance dodávala od 14. 10. 2021 žalované elektřinu do odběrného místa [anonymizováno] [číslo] na adrese [adresa], včetně zajištění distribučních a souvisejících služeb při sazbě distribuce [anonymizováno] a hodnotě hlavního jističe 1x25 A. Žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyně cenu dle Ceníku žalobkyně [anonymizována dvě slova] platného v době a místně odběru v produktové řadě DPI, to je za dodávku 1 MWh elektřiny cenu určenou podílem sumy násobku ceny denního trhu v dané hodině a indexu hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru a sumy indexů hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru, dále zvýšenou o pevně stanovený poplatek 228 Kč MWh, tedy v říjnu 2021 cenu 3 993,91 Kč MWh, v listopadu 2021 cenu 5 066,62 Kč MWh, v prosinci 2021 cenu 6 382,81 Kč MWh, v lednu 2022 cenu 4 802,72 Kč MWh, v únoru 2022 cenu 4 135,42 Kč MWh, v březnu 2022 cenu 6 860,64 Kč MWh a v dubnu 2022 cenu 4 507,51 Kč MWh a cenu stálého platu 79 Kč měsíc. Žalované vznikla povinnost zaplatit cenu za související služby stanovenou cenovými rozhodnutími Energetického regulačního úřadu. V souladu s tímto vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou [číslo] ze dne 19. 5. 2022 za cenu za sdružené služby dodávky 1,773 MWh elektřiny do odběrného místa v období od 14. 10. 2021 do 11. 4. 2022 celkovou částku 17 538 Kč splatnou dne 2. 6. 2022. Žalobkyně uhradila dne 18. 7. 2022 částku 2 254 Kč, která byla započtena na jistinu faktury. Dne 19. 10. 2022 byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobkyně k úhradě dlužných závazků s upozorněním na možnost jejich vymáhání soudní cestou. 2. Soud věc rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Účastníci byli usnesením ze dne 7. 2. 2023, č. j. EPR 319325/2022-17 vyzváni k vyjádření se, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud přepokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s tímto souhlasila, žalovaná se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, má se tedy za to, že s navrženým postupem souhlasí. 3. Na základě listin předložených žalobkyní má soud za prokázané, že žalobkyně jako dodavatel a žalovaná jako zákazník, uzavřeli dne 7. 3. 2017 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí [číslo]. Ve smlouvě se žalobkyně se zavázala dodávat žalované elektřinu a zajistit na vlastní jméno, na vlastní účet a v potřebném rozsahu související služby v elektroenergetice. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni cenu za dodanou elektřinu a cenu za související služby v elektroenergetice uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Smlouvou byl sjednán produkt dodávky elektřiny: [anonymizováno] – produktová řada [anonymizováno], kdy cena za dodávku elektřiny je stanovená ceníkem [právnická osoba], pro zákazníka kategorie D – domácnosti s platným a účinným v období dodávky. Odběrné místo bylo stanoveno na adrese [adresa]. Řádnou fakturou za elektřinu – daňovým dokladem [číslo] ze dne 11. 10. 2019 účtovala žalobkyně žalované za dodanou elektřinu a za dodávku a distribuci v místě spotřeby [adresa] za období od 3. 10. 2018 do 7. 10. 2019 celkovou částku 25 675,85 Kč, po započtení částky 9 000 Kč na zaplacených zálohách zbývalo k doplacení 16 675 Kč se splatností dne 25. 10. 2019. Řádnou fakturou za elektřinu – daňovým dokladem [číslo] ze dne 19. 11. 2021 účtovala žalobkyně žalované za dodanou elektřinu a poskytnuté služby v místě spotřeby [adresa] za období od 15. 10. 2020 do 8. 11. 2021 částku celkem 33 755,52 Kč, po započtení uhrazených záloh ve výši 27 950 Kč byl účtován doplatek ve výši 5 805,52 Kč se splatností dne 3. 12. 2021. 4. Mimořádnou fakturou za elektřinu – daňovým dokladem [číslo] ze dne 19. 5. 2022 účtovala žalobkyně žalované za období od 14. 10. 2021 do 11. 4. 2022 za dodanou elektřinu a poskytnuté služby (dodávku + distribuci) do odběrného místa [adresa] částku 17 538,61 Kč, na zálohách nebylo ničeho uhrazeno, nedoplatek tedy činil 17 538 Kč se splatností dne 2. 6. 2022. 5. Předžalobní výzvou k úhradě závazků ze dne 19. 10. 2022 byla žalobkyně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky 31 043,64 Kč, výzva byla zaslána žalované doporučenou poštou, dle výpisu Pošty Online byla zásilka dne 20. 10. 2022 dodána adresátu. 6. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 7. Žalobkyně na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí uzavřené se žalovanou dne 7. 3. 2017 dle ustanovení § 50 zákona č. 458/2000 Sb. dodávala žalované do odběrného místa na adrese [adresa] elektřinu a zajišťovala služby s tím související. Žalované poté účtovala v souladu se smlouvou a platným ceníkem sjednanou cenu. Žalovaná si oproti tomu nesplnila svoji povinnost vyplývající pro ni ze smlouvy, za dodanou elektřinu a poskytnuté služby neuhradila účtovanou cenu dle shora uvedených vyúčtování (resp. plnila pouze částečně) a dluží tak za období od 3. 10. 2018 až 7. 10. 2019 částku 9 954,12 Kč, za období od 15. 10. 2020 až 8. 11. 2021 částku 5 805,52 Kč. Soud shledal žalobu v této části důvodnou, kdy žalované uložil povinnost zaplacení částky 5 805,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 4. 12. 2021 do zaplacení. Žalované byla dále uložena povinnost k zaplacení částky 9 954,12 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 26. 10. 2019 do zaplacení, kdy zákonný úrok z prodlení byl kapitalizován za období od 26. 10. 2019 do 10. 3. 2022 v částce 3 960,80 Kč (jde o úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 675 Kč za období od 26. 10. 2019 do 10. 3. 2022), dále byl kapitalizován za období od 11. 3. 2022 do 7. 8. 2022 v částce 458,20 Kč (jde o úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 454,12 Kč za období od 11. 3. 2022 do 17. 8. 2022). Nárok na zaplacení úroku z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 o. z., jestliže se žalovaná dostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Žalobkyně dále jako dodavatel poslední instance dodávala žalované elektřinu a zajišťovala s tím související služby v souladu s § 12a zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, a to do odběrného místa na adrese [adresa]. Dodavatel poslední instance je dodavatel elektřiny nebo plynu, který převezme dodávku energie v případě úpadku dosavadního dodavatele. Energetický regulační úřad zveřejňuje na svých internetových stránkách informaci o tom, který držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem má povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území jednotlivých provozovatelů distribučních soustav. Pro okres [okres] tímto dodavatelem poslední instance právě žalobkyně. Žalovaná byla povinna dle § 12b odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu, včetně záloh na dodávku elektřiny stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny. Žalobkyně dodávala žalované elektřinu a související služby v období od 14. 10. 2021 do 11. 4. 2022, za dodanou elektřinu a poskytnuté služby vyúčtovala celkem částku 17 538 Kč se splatností 2. 6. 2022. Žalovaná na tuto částku pouze dne 18. 7. 2022 uhradila částku 2 254 Kč, dluží tedy částku 15 284 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by žalobkyni na předmětném dluhu uhradila něčeho dalšího. Soud vyhověl žalobě i co do částky 15 284 Kč s příslušenstvím, a to zákonným úrokem z prodlení ode dne 3. 6. 2022 do zaplacení. Za období od 3. 6. 2022 do 18. 7. 2022 byl úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 538 Kč kapitalizován ve výši 259,70 Kč. Opět platí, že jestliže se žalovaná dostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z.