8 C 201/2023-50 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se žalobou domáhá určení, že není vlastnicí vozidla tovární značky , typ vozidla, , typ vozidla, , typ vozidla, , registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, ode dne 7. 10. 2022, jestliže tohoto dne vozidlo prodala žalovanému, kterému předala malý i velký technický průkaz. Dle kupní smlouvy měl žalovaný jako kupující provést přepis vozidla do pěti pracovních dní, bohužel se tak nestalo. Žalovaného nesčetněkrát kontaktovala jak telefonicky, tak přes SMS zprávy. Žalovaný vždy přislíbil, že vozidlo přepíše, neměl čas apod. Nakonec žalovaný žalobkyni oznámil, že vozidlo již nemá, že ho prodal dále. Po této informaci žalobkyně navštívila Magistrát města , město, , kde požádala o pomoc. Na radu tamních pracovnic zaslala žalovanému doporučenou poštou výzvu k přepsání vozidla. Žalovaný dopis převzal, ale dále nikterak nekomunikoval. Žalobkyně začala po vozidle pátrat sama, našla jej na , Anonymizováno, . Prodejce kontaktovala prostřednictvím své matky. Ta si s prodávajícím , jméno FO, sjednala schůzku, ke které přivolaly i Policii ČR. Policie prodávajícího ztotožnila a upozornila jej, že pokud je novým vlastníkem, měl by neprodleně vozidlo přepsat na své jméno. Bohužel se tak nestalo, proto byla žalobkyně nucena podat tuto žalobu. Původně žaloba žalobkyně směřovala vůči dalšímu žalovanému , jméno FO, . Proti tomuto žalovanému žalobkyně vzala žalobu zpět a řízení vůči němu bylo zastaveno usnesením ze dne 1. 2. 2024, č. j. 8 C 201/2023-37.2. Soud ve věci nařídil jednání na den 15. 5. 2024. Žalobkyně, která se k jednání dostavila, setrvala na podané žalobě. Žalovaný, ač soudem předvolán, předvolání spolu se žalobou mu bylo doručeno dle § 46b písm. a) a § 49 o. s. ř. dne 22. 4. 2024, se bez omluvy k jednání nedostavil. Soud tedy dle § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.3. Žalobkyně se ve věci vyjádřila tak, že po prodeji vozidla zrušila pojistku, kterou měla k vozidlu a žalovaný vozidlo dále nepojistil. Právě z tohoto důvodu dostala od , právnická osoba, výzvu k úhradě příspěvku nepojištěných do garančního fondu. Na základě toho začala věc řešit a zjistila, že žalovaný nesplnil povinnost, ke které se zavázal ve smlouvě, nezajistil nahlášení změny v evidenci držitelů motorových vozidel. Žalovaný žalobkyni sdělil, že vozidlo prodal asi po 14 dnech, žalobkyně jej opakovaně vyzývala, sdělovala mu, že bude podávat žalobu k soudu, to vše zůstalo bez odezvy.4. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.5. Soud uzavřel, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení, že není vlastníkem předmětného vozidla, neboť bez takového určení nelze v situaci, kdy již nedisponuje dokumenty vyžadovanými ustanoveními § 8 a § 8a zákona č. 56/2001 Sb., dosáhnout změny údajů v registru silničních vozidel, např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006, shodně i dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2016, č. j. 7 AS 254/2016-33, je určovací rozsudek soudu dostatečným podkladem pro vymazání osoby, jež není vlastníkem vozidla, z registru silničních vozidel. Soud k tomu, zda na požadovaném určení má žalobkyně naléhavý právní zájem, dále vycházel ze závěrů rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. ÚS Pl. ÚS 114/20 o existenci naléhavého právního závěru na požadovaném určení, ve kterém Ústavní soud konstatoval: „Závěrem je nutné apelovat na orgány veřejné moci, aby v souladu s výše uvedeným příslušné právní předpisy (§ 8a shora cit. zákona) vykládaly ústavně konformně v tom smyslu, aby vyloučily případnou odpovědnost za přestupky v situaci, kdy dosavadní vlastník podá žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla podle § 8a zákona č. 56/2001 Sb., umožní-li dosavadnímu vlastníkovi na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení, že není vlastníkem daného vozidla, odstranit údaj o vlastnictví daného vozidla z registru vozidel, a aby umožnili novému vlastníkovi domáhat se vydání vozidla nebo potřebných dokladů tak, aby nový vlastník byl schopen povinnost stanovenou napadeným ustanovením splnit a zajistit soulad údajů evidovaných v registru vozidel se skutečným stavem. Jedině tak lze zajistit, aby údaje o vlastníkovi vozidla v registru vozidel neodporovaly skutečnému stavu nebo aby se důsledky napadeného ustanovení jinak negativně nepromítly do jeho právní sféry.“6. Žalobkyně předložila soudu kupní smlouvu, ze které soud zjistil, že tuto uzavřela dne 7. 10. 2022 žalobkyně jako prodávající se žalovaným jako kupujícím. Na základě této smlouvy žalobkyně prodává žalovanému osobní automobil tovární značky , typ vozidla, , typ vozidla, , typ vozidla, , registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, . Žalovaný jako kupující kupuje předmětné vozidlo se všemi součástmi a příslušenstvím za sjednanou celkovou kupní cenu ve výši 10 000 Kč. Ve smlouvě účastníci prohlašují, že kupní cena byla zaplacena v plné výši k rukám prodávající před podpisem kupní smlouvy, což obě smluvní strany osvědčují svými podpisy. Dále strany prohlašují, že při podpisu kupní smlouvy byl žalovanému předán předmět koupě, tedy osobní automobil s jedním klíčem od vozidla a osvědčením o registraci vozidla, část II. (velký technický průkaz) a část I. (malý technický průkaz). V článku VI. Smlouvy se žalovaný jako kupující zavazuje nahlásit změnu v evidenci držitelů motorových vozidel nejpozději do pěti dnů od podpisu smlouvy na svůj náklad, k čemuž prodávající uděluje plnou moc. Tato plná moc s úředně ověřeným podpisem žalobkyně je datována 7. 10. 2022. , právnická osoba, , adresa, , odbor správních činností a evidencí soudu sdělil, že jako vlastník a provozovatel silničního vozidla registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , je stále od 26. 8. 2020 žalobkyně.7. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané. Žalobkyně jako původní vlastnice vozidla specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku uzavřela se žalovaným dne 7. 10. 2022 kupní smlouvu, na základě které prodala předmětné vozidlo žalovanému. Před podpisem kupní smlouvy žalovaný uhradil žalobkyni zcela sjednanou kupní cenu. Kupní smlouva obsahuje i prohlášení obou účastníků, že žalovaný při podpisu kupní smlouvy převzal movitou věc, došlo tedy k převodu vlastnického práva k vozidlu na žalovaného. Žalovaný se současně ve smlouvě zavázal nahlásit změnu údajů, konkrétně změnu vlastníka a provozovatele vozidla v registru silničních vozidel. Žalovaný však změnu vlastnictví vozidla nenahlásil obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, přestože se k tomu ve smlouvě zavázal.8. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb. (dále jen „zákon o podmínkách provozu“), zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností a) v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo jiným vlastníkem.9. Soud shledal žalobu žalobkyně zcela důvodnou a určil, že není vlastnicí předmětného motorového vozidla, jestliže soud uzavřel, že na straně žalobkyně je dán naléhavý právní zájem na takové určení, v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně své vlastnické právo k předmětnému vozidlu převedla na žalovaného. Žalovaný porušil svou smluvní i zákonnou povinnost k provedení změny zápisu vlastníka v registru silničních vozidel, kdy změnu vlastnictví nenechal v příslušném registru zapsat. Žalobkyně se může domoci této změny bez součinnosti žalovaného pouze na základě vydání soudního rozhodnutí o tom, že není vlastníkem daného vozidla. Žalobkyně v současné době nemá objektivní možnost předložit příslušnému správnímu úřadu listiny potřebné pro provedení změny vlastníka vozidla.10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má ve věci zcela úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Náklady žalobkyně se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , právnická osoba, Kč, náhrady nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši určené vyhláškou č. 254/2015 Sb. za celkem 3 úkony ve věci učiněné (podání žaloby, částečné zpětvzetí a účast při jednání soudu) po 300 Kč za 1 úkon, to je 900 Kč a dále cestovného z , adresa, do , město, a zpět při ujetých celkem 260 km osobním automobilem tovární značky , typ vozidla, , registrační značky , SPZ, při kombinované spotřebě 5,9 l/100 km motorové nafty při ceně 38,70 Kč/1l dle vyhlášky a sazbě základní náhrady za používání osobního silničního vozidla 5,60 Kč/1 km jízdy, to je cestovného 2 049,70 Kč. Celkem bylo žalobkyni na náhradě nákladů řízení přiznáno 4 949,70 Kč.